Vilém II. z Pernštejna a jeho Pardubice

Zvu vás na setkání s velkým moravským velmožem, Vilémem z Pernštejna. Velmi se zasloužil o dnešní podobu Pardubic a lidé jsou mu vděčni za jeho působení v tomto městě.Vilém_z_Pernštejna_+1521

 

O letošní dovolené jsme se jeli s manželem podívat do města, do kterého jsem jezdívala jako dítko školou povinné. Dlouhá léta jsem se věnovala krasobruslení a právě do tohoto města jsme v letních měsících jezdili za ledovou plochou, protože u nás nebyl krytý zimní stadion. Pobývali jsme tady několik týdnů o letních prázdninách a městem jsme i v době volna procházeli. Byla jsem zvědavá, jak nyní vypadá a jak ho běh života změnil. A také jak jsem psala v minulém článku, vedl mě do něj zájem o Pernštejny a současně i nemožnost jet za nimi na Moravu.

My jsme se pohybovali v ulicích kolem zámku, prošli jsme si Vilémovu stezku, uličky kolem Pernštýnského náměstí, kde je plno obchůdků, restaurací, vináren a stolků čekajících na unavené turisty. Je tam pěší zóna, takže klid, možnost se řádně rozhlédnout po domech a prohlédnout si jejich výzdobu.

Hlavním naším cílem byl zámek, kde se nachází Východočeské muzeum. Chtěla jsem se hlavně podívat na výstavu skla a do rytířských sálů.Skleněné předmětyKrásné skloNejstarší skleněné exponáty

Ve sklářské expozici je sklo od počátku 15. do 20. století. Nejvíce se mi líbilo ryté, malované a různě tvarované sklo. Byly zde i broušené a vrstvené výrobky, různé sklenice, šálky, misky, podnosy i vázy. Také mou oblíbenou secesi jsem zde našla, byla k vidění kolekce z české sklárny Loetz z Klášterského Mlýna.Nádherné exponáty

A pak už jsme mohli do rytířských sálů a začali se seznamovat s Vilémem z Pernštejna. Byli jsme na prohlídce sami, ale i tak se nám dostalo mnoho informací o životě na zámku za jeho doby. Exponátů je tu pomálu, ale malby, které se částečně dochovaly, jsou nádherné.220px-Pardubice_zámek_strop_arkýře

Pardubice za svůj rozvoj vděčí hlavně Vilému II. z Pernštejna, zvaného Moudrý. Žil v letech 1438-1521 a byl to moravský šlechtic, bohatý a mocný muž. Vlastnil rozsáhlé moravské statky a protože se pohyboval kolem panovníka, potřeboval sídlo, které by bylo blíž k Praze. Začal kupovat i panství v Čechách a Pardubice si vybral za své nové sídlo. Protože zastával úřad nejvyššího hofmistra Království českého a byl nejbohatší český a moravský šlechtic, stal se jeho zámek významným centrem jagellonských Čech.

Vilém původní hrad přebudoval, důkladně ho zabezpečil hradbami se střílnami a širokým vodním příkopem. Jeho opevňovací techniky byly nejlepší v tehdejší době. Zároveň hrad přestavěl na zámek, který plně odpovídal jeho postavení a výborně ho reprezentoval. Toto spojení nedobytné pevnosti s aristokratickou rezidencí je u nás unikátní.Pardubický zámekPardubický zámekPardubický zámek

Vilém ale současně modernizoval i město, po požáru ho celé nově postavil. Budoval kamenné domy, což bylo v té době vyjímečné. Nechal na nich vyzdít výklenky, které byly poté ozdobeny různými figurálními náměty. V přestavbě pokračovali i jeho synové, Vojtěch 1490-1534 a Jan 1487- 1548. Synové se hlavně zasloužili o malířskou výzdobu sálů. Malby byly restaurovány a část se jich zachovala. Jsou zde malované sloupy s antickými vzory, rostlinné motivy v okenních nikách s biblickým příběhem Samsona a Dalily z roku 1532. Je to nejstarší renesanční nástěnná malba na našem území. Je zde ženský akt Fortuna volubilis, tedy Štěstěna vrtkavá, a tato malba je také unikátní. Dochovala se gotická klenba z doby Viléma, se zbytky malířské výzdoby.Štěstěna vrtkavá

V sále Mázhausu jsou vymalovány portály a je zde velká nástěnná malba, představující výjevy Starého a Nového Zákona. Obraz vznikl pod vlivem díla Lucase Cranacha staršího někdy po roce 1530 a je to největší známá malba s tímto námětem. Zajímavostí je, že se jedná o náboženský motiv, který nechal pravděpodobně zhotovit Jan, ve světské reprezentační komnatě. Za doby Jana se zde konala politická jednání, Jan zastával úřad moravského zemského hejtmana.

Ve Sloupovém sále se dochoval renesanční malovaný kazetový strop, zdobený rostlinnými ornamenty. Stalo se tak proto, že ho pozdější majitelé zakryli, když snižovali strop, aby místnost lépe vytopili. V tomto sále je krásný tesaný sloup v prostoru mezi okny a také kamenná ostění dveří a krbu.Malovaný kazetový strop

V těchto sálech se konají různé kulturní akce, jsou tedy využívány ke stejnému účelu jako za vlády Pernštejnů. Jen si neodpustím poznámku, jsou zde kovové, koženkou potažené židle, či možná z jiného materiálu, ale rozhodně nehodící se do tohoto prostoru a ubíjející atmosféru místnosti.

Vilém byl velmi vlivný šlechtic. O jeho vlivu svědčí to, že se pohyboval v blízkosti panovníka a jeho peníze zajistili v roce 1490 zvolení Vladislava Jagellonského uherským králem. Vilém získal velmi prestižní kladské hrabství, které bylo spojeno s ražbou peněz. Ražba sice trvalo jenom dva roky, ale ne každý si tuto činnost mohl dovolit.

Vilém byl velmi pokrokový politik, zastával mnoho vysokých úřadů, byl komorníkem zemského soudu, nejvyšším českým maršálkem, nejvyšším českým hofmistrem. Byl tolerantní k lidem jiného náboženského vyznání, říkal, že víra je věc soukromá. Podporoval řemesla, živnosti, zemědělství a hornictví. Snížil lidem robotní povinnost, snažil se o to, aby lidé vyráběli různé předměty a přebytky nabízeli k prodeji. Velmi se zasloužil o rybníkářství v této oblasti, založil velké množství rybníků, říkával, že z prodeje ryb je více peněz než z jiné činnosti. Rybniční soustavy pokrývaly velkou část území. Jedním z dochovaných systémů je Opatovický kanál, který je funkční do dnešní doby. O jeho zkušenosti se zajímali i Rožmberkové a jezdili se od něj učit. Traduje se, že byl skromný s výbornými vyjednávajícími schopnostmi.

Jeho synové, Vojtěch a Jan, pokračovali v jeho krocích. Vojtěch se nedožil vyššího věku, ale Jan se zasloužil i o rozvoj města. Při přestavbě v renesančním stylu navýšil domy o jedno patro, při osazení otvoru oken a dveří použil ozdobné terakotové prefabrikáty, v tehdejší době naprosto nevídaná věc. Svým počinem urychlil a zjednodušil opravy domů.

Pernštejnové si vážili svého starobylého rodu, počátek odvozovali od pověsti s uhlířem Věnavou, získali svůj erb poctivě, použili své schopnosti. Přirovnávali se k Přemyslovcům, protože jejich zakladatel byl také obyčejný člověk, jak všichni víme, oráč.Pernstejn12

Závěrem se zmíním o Vilémově stezce. Prošli jsme si ji celou, není to daleko, taková krásná procházka to byla. Prohlídli jsme si nejprve Zelenou bránu, Perštýnské náměstí s krásnými domy a radnicí. Příhradek tvoří spojení mezi městem a zámkem. Tyršovy sady jsou krásné svou zelení. Pak následoval Kostel sv. Bartoloměje, který postavit Vilém a je v něm náhrobek jeho syna Vojtěcha. Budovy automatických mlýnů projektoval známý architekt Josef Gočár a zařízení řadíme mezi Národní technické památky. Kostel Zvěstování Panny Marie je jedna z nejstarších staveb ve městě. Založil jej arcibiskup Arnošt z Pardubic a Vilém ho později přestavěl. A poslední zastávka je u Domu u Jonáše, kde je znázorněn biblický výjev o Jonášovi a velrybě. U všech objektů jsou popisky, opravdu moc pěkné.Kostel svatého BartolomějeKostel svatého Bartoloměje

Ještě bych se chtěla zmínit o ženách, které v muzeu pracují. Snad jsme se dosud nesetkali s takovým vstřícným jednáním, usměvavostí, ale také zájmem o nás a naše pohodlí při nenadálém čekaní na volný vstup do místností, ale udivili nás i svými znalostmi. Od paní v pokladně, kde jsme získali první poznatky o pernštejnském rodě až po průvodkyni, která jen pro nás dva připravila vyprávění plné zajímavostí. A to není běžné, je to přece jenom muzeum, po objektu se procházíte sami a jak dlouho chcete. Nevím, jestli se k mému článku dostanou, spíše by to byla velká náhoda, kdyby ho četly, ale i tak zaslouží za svou práci velkou poklonu a uznání. Až připraví nějakou pro nás zajímavou expozici, rádi se k nim vrátíme.Páv s korunkouZámecký pávZdroj fotografií – Wikipedie a mé vlastní ze zámku v Pardubicích

4 komentáře u „Vilém II. z Pernštejna a jeho Pardubice

  1. Jiřina

    Milá Alenko, všechny tři články jsou zajímavé, ráda jsem si je přečetla a fotografie se mi také moc líbí. To sklo a porcelán i pohled na zámek jsou Vaše vlastní? Pokud ano, moc se Vám povedly.

    Pěkné!!!

  2. Alena Autor příspěvku

    Jiřinko, moc Vás zdravím a děkuji za příspěvek i milá slova. Fotky u prvních dvou článků jsou z Wikipedie, u posledního Vilém a malba. Štěstěnu a kazetový strop jsem doma ofotila z knížečky, kterou jsem si v zámku koupila. A sklo i zámek, to už jsem nafotila přímo v zámku. Dostala jsem protichůdné informace o focení, paní v pokladně říkala, že fotit se může, ale na dveřích v muzeu byl zákaz. Tak nevím, několik fotek jsem si udělala, zdroj uvedla, kšeftovat s nimi nebudu, tak to snad nebude nikomu vadit.

    Na Čekanku jsem také napsala tyto tři díly, jak jsem to měla v hlavě, hodila jsem to do článků. Táňa psala, že je tam dá postupně, aby se čtenáři moc nenamlsali najednou. Vy to máte s předstihem, chtěla jsem, aby to na mých stránkách bylo za sebou a moc to nerušilo v receptech. Ale bylo zajímavé sledovat, jak tento rod žil , plno věcí jsem ani neuvedla, protože by z toho byl guláš, bylo toho hodně co jsem načetla. Některé informace se navzájem lišily, něco jsem našla v knihách, něco jsem se dozvěděla přímo v zámku, na netu ve Wikipedii a v dalších článcích starých několik let a také Česká televize měla zajímavý pořad k tématu. Doufám, že koho zajímá historie, najde v článcích něco nového, nebo si doplní k tomu co zná další poznatky. Ono se to v dějinách všelijak proplétá, třeba švédové u Brna se mi také vyrojili u Litomyšle. Je to taková skládanka …

    1. Jiřina

      Tušila jsem, Alenko, při přečtení Vašeho článku na Čekance, že to tak bude s tím postupným zveřejňováním článků. Náhodou jsem se však podívala na Vaši stránku dortíků a předběhla jsem Čekanku a – já zvědavec – jsem si s předstihem články přečetla.

      A také další zajímavosti, např. to, že jste – nebo byla – sportovkyně a věnovala krasobruslení. Já jsem tedy sportovní antitalent, ale sport mě moc zajímá a krasobruslení se sportovní gymnastikou patří k mým nejoblíbenějším. A také atletika a zimní sporty, sportovní výkony mě fascinují.

      A protože můj syn je doslova chodící encyklopedie, pokud jde o znalosti z hokejové historie, a také můj muž se o hokej zajímal, tak jsem díky tomu získala i docela slušné vědomosti, zejména z let minulých, ale byly doby, když byl syn menší, tak jsem s ním sdílela dokonce i jeho zájem např. o soutěže formule 1 a všechny možné jiné zajímavosti. Takže je toho dost, co se mi v hlavě nahromadilo.

      Děkuji za Vaši rychlou reakci na můj předcházející komentář!

  3. Alena Autor příspěvku

    Já jsem si myslela, že si všechny stránky přečtete a jsem za to ráda. Máte to hezky pohromadě, až budou na Čekance, můžete si je přečíst znovu.

    Sportovala jsem hodně, v dospělosti už ne, jak byly děti a stavěli jsme, nějak čas nebyl a hlavně ani chuť. Byla jsem sportování dost přesycená a tak mi zůstaly procházky. Ale na sport se ráda koukám v televizi, u toho vždy něco dělám, jinak ji moc nepouštím. Teď sleduji ragby, to je úžasné, co všechno ti chlapi vydrží. A pak fotbal, i když včera to byla hrůza, Liga mistrů je lepší.

    Poslala jsem Vám fotky, došly Vám? Posílala jsem je poprvé, tak nevím, jak to dopadlo. Mám postup napsaný v sešitku od syna, snad jsem nic nezkazila.

    Alena

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *