Archiv pro měsíc: Únor 2016

Květák zapečený se šunkou

Suroviny – větší květák, sůl, mletý bílý pepř, asi 150 g šunky, 100 g libovější slaniny, 2 vejce, 200 ml smetany 30 %, muškátový oříšek, asi 100 g goudy

Postup  – květák  rozebereme na větší růžičky, namočíme do slané vody a po hodině ho opláchneme. Vložíme do horké slané vody, nepřikrýváme pokličkou a chvíli povaříme. Potom necháme okapat a nakrájíme na plátky nebo na menší části.

Zapékací misku vymažeme máslem, vyplníme ji plátky květáku, osolíme a opepříme. Na ně dáme nakrájenou na kostičky šunku a slaninu. Přikryjeme druhou květákovou vrstvou, opět osolíme a opepříme. Vejce rozšleháme se smetanou a nalijeme na připravený květák. Posypeme nahrubo nastrouhaným sýrem, vložíme do předehřáté trouby a zapečeme.Květák zapečený se šunkou

Laskonky s kávovým krémem

Laskonky jsem plnila kávovým krémem, recept najdete mezi krémy. Můžete použít i jiný.

Suroviny – 195 g krupicového cukru, 60 ml vody, 90 g bílků, 55 g moučkového cukru, 120 g mletého kokosu

Postup – ušleháme se špetkou cukru bílky a pak přidáme 65 g cukru krupice.  Ušleháme tuhou hmotu. Zbytek krupicového cukru zalijeme vodou, přivedeme k varu a asi 3 minuty vaříme. Potom rozvar pomalu přiléváme k šlehajícím se bílkům. Hmotu necháme vychladnou a vmícháme moučkový cukr a kokos. Vložíme vše do sáčku s hubičkou a stříkáme na plech kolečka nebo oválky. Upečeme asi při 170 stupních. Necháme vychladnout a slepujeme krémem.

Laskonky s kávovým krémem

Chrám sv. Barbory na Horách Kutných

Když jsme s manželem dostali při vánočním povídání od dcery a jejího přítele pozvání na výlet do Kutné Hory, neváhali jsme ani chviličku. Byli jsme tam již několikrát, já vždy objevím v chrámě něco nového a ten klid, který tam na mě dýchne, je nádherný. Stačí mi, když se můžu na chvíli posadit a nechat na sebe působit atmosféru objektu.

V pohanských dobách a ve středověku se budovy, ale třeba i aleje, nestavěly, kde koho napadlo, ale vše mělo nějaký řád a smysl. A tak nemůže překvapit, že tento chrám je plný symbolů. Ony nakonec i další kostely v Kutné Hoře jsou zajímavé svou polohou. U největších z nich můžeme jejich kněžiště spojit a vytvořit dva trojúhelníky. Ve starověku byl trojúhelník symbolem světla, později Nejsvětější Trojice, ale také síly, krásy a moudrosti Boha. Počátečním bodem spojení je kostel sv. Jakuba, k čemuž nabádá jeho výrazně vysoká věž. Pak pokračujeme ke sv. Barboře, ke kostelu Matky Boží Na Náměti a k sv. Bartoloměji. Umístění těchto kostelů vyznačuje duchovní půdorys města.

Chrám je zajímavý místem, kde stojí, kým byl založen, svou výzdobou, výstavbou, pro koho byl postaven, prostě těch nevšedností je mnoho. A to mu dodává na významu. Je to nejvýznamnější stavba pozdního středověku, nejoriginálnější chrám katedrálního stylu v Evropě. Je výrazem moci hornického města a důležitým místem české reformace. A souhrn všech symbolů a zajímavostí z něj dělá výraznou a pro někoho posvátnou stavbu.

Na místě dnešního chrámu stála kdysi kaple. K ní se pojí pověst o zavalení tří horníků. Prosili svou patronku, sv. Barboru, aby jim pomohla. První chtěl vidět ještě jednou slunce, druhý se rozloučit s rodinou a třetí prožít ještě jeden rok. Přání se jim splnila. Dva první zemřeli záhy, když uviděli slunce a rodinu, třetí měl k dobru ještě rok života. Při svých procházkách městem uviděl ženskou postavu pod stromem, ten porazil a vyřezal z něj sochu světice. Po jeho smrti, na místě původního stromu, postavili kapli se sochou sv. panny.

Místo, kde stojí chrám je zajímavé i tím, že dříve bylo za branami města. Pozemek města patřil Sedlci, a protože se bohatí kutnohorští měšťané chtěli vyrovnat sedleckému budování, ti stavěli klášter, mohli tak učinit pouze mimo hranice města. A učinili tak, původní kapli zabudovali do plánů a vznikal obyčejný hornický kostel, nikoli farní. Stavba započala v roce 1388 a teprve v roce 1403 papež potvrdil jeho založení.

Stavitelem byl, alespoň se odborníci domnívají, Petr Parléř, ale klidně mohl stavět i jeho syn Jan. Spojení se nabízí i proto, že Jan se zde oženil s dcerou kutnohorského měšťana Ješka. Na výstavbě se podílel i pražský kameník a stavitel Matěj Rejsek. Benedikt Ried, opět stavitelské eso té doby, také přiložil ruku k dílu. Trochu změnil stavební plány, to nebylo nic nového, v průběhu doby se upravovaly celkem běžně. Záleželo na financích, stavěli jen měšťané a tak bylo důležité, jak doba městu přála. Poslední akcí při dostavbě bylo vztyčení štítu s velkým kalichem. Tím byl kostel hotov, celé generace se na výstavbě podílely a nyní již, tak jak to bývalo, přišlo ničení a přizpůsobování si věcí podle své víry.

Ve výzdobě chrámu najdeme plno znamení a symbolů. Když k němu přicházíme, zaujmou nás pilíře a opěrné oblouky, zdobené fiálami, hlavami příšer a chimér, prvky z fauny a flory. Uvidíme zde kohouta, otočeného k východu, vítajícího po staletí vycházející slunce. Opice s ovoce byl alchymický symbol, je také přemožitelkou satana. Ten je zde také, v podobě netopýra, který byl považován za nečisté zvíře a často byl ďábel zobrazován s netopýřími křídly.

Uvnitř chrámu, když prohlížíte výzdobu, máte pocit, že se tu nic neopakuje. Všechny řezby, malby i ozdoby jsou v chrámu pouze jednou. Je zde mnoho věcí z původního vybavení. Výzdoba jednotlivých kaplí se velmi liší, záleželo, kdo si ji koupil. Ten měl potom možnost si ji vyzdobit podle svého. Hlavní oltář je kopií díla mistra Jakuba Nymburského z roku 1502, tak jak se zachoval popis v díle Jana Kořínka. Chórové lavice jsou také dílem tohoto řezbáře, jsou původní, vyrobené asi kolem roku 1485. Je zde plno středověkých fresek, soch, obrazů, řezbářských ozdob, okna zdobená malbou, nikoli mozaikou. Varhany jsou velkolepé, krásně zdobená skříň je ze začátku 18. století. A protože je to hornický kostel, nechybí postavy horníků, jejich nástroje, pomůcky, mince i výjevy z jejich výroby.

Pozoruhodně je vyzdobená Smíškovská kaple. Michal Smíšek z Vrchovišť byl ředitelem stavby, o jeho životě kolují pověsti, kterak k majetku přišel a jak ho svým nekalým počínáním rozmnožil. Jeho majetek byl veliký, koupil si nejenom kapli, ale i hrad, pojmenovaný Hrádek nad Páchem. Výzdoba kaple je z roku 1490. Je zde zobrazen sám Michal se svou rodinou, výjev Ukřižování, scéna s Královnou ze Sáby, jak přichází k Šalamounovi. Smíšek považoval kapli za pohřební a také zde byl po své smrti uložen.

Po Bílé hoře získali chrám jezuité. A začali vše upravovat k obrazu svému. Vše, co souviselo s reformací, muselo pryč. Strhli ze štítu kalich, zlikvidovali původní kapli. Zabílili některé malby a bez úcty k zemřelým zničili náhrobky měšťanů. Největší škodou bylo zničení gotického oltáře od mistra Jakuba. Dokonce sundali a rozbili kutnohorský městský znak. Město se mnoho let soudilo s jezuity, nakonec vyhrálo a znak musel být znovu nad vchod umístěn. Jezuité se cítili vítězi doby a usadili se zde proto, aby mohli město pošlapat a ponížit. Proto si hned vedle chrámu postavili svou rozměrnou rezidenci a k ní alej soch, vybraných světců a pro ně důležitých osob. A každý, kdo mířil k chrámu, musel projít kolem jejich sídla.

Po zrušení jezuitského řádu chrám chátral, část inventáře zmizel. Kolem roku 1883 byly vypracovány plány na jeho rekonstrukci, podílel se na nich významný stavitel Josef Mocker. V roce 1905 byl vysvěcen. V roce 1995 byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.

Chrám byl zbudován k poctě patronky havířů. Této světici je zasvěceno mnoho staveb po celé Evropě. Bývá často zobrazována s pannami Kateřinou a Markétou, jako posvátná triáda. Mívá na sobě plášť, který symbolizuje ochranu. Pro havíře, kteří pronikali do nitra země, do míst posvátných, kde platí jiná pravidla, bylo důležité cítit podporu a pomoc. Ochranou jim byla sv. Barbora jako symbol spasení, útěchy, pomoci v neštěstí, stála při nich i v okamžicích smrti a pomohla jim odejít na onen svět. Ochranou byly pro horníky i ve štolách zapálené svíčky, jejichž světlo bylo symbolem věčně plynoucího života.

Koho článek zaujal, může se více dozvědět v knihách:

Petr Dvořáček – Historická města České republiky
Václav Vokolek – Neznámé Čechy – Posvátná místa středních ČechChrám sv. BarboryChrám sv. BarboryChrám sv. BarboryVýzdoba Chrámu sv. BarboryVýzdoba Chrámu sv. Barboryhlavní oltář v Chrámu sv. BarboryVyřezávané lavice v Chrámu sv. BarboryObraz z Chrámu sv. BarboryHornický motiv ve výzdobě Chrámu sv. BarboryOltářní archa Panny MarieVýzdoba Chrámu sv. Barbory

Cukrářské slavnosti

Před několika dny jsem náhodou zahlédla v tisku upoutávku na akci Cukrářské slavnosti, kterou pořádala ISŠ v Mladé Boleslavi. Zaujala mě ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem na tuto školu chodila před více než třiceti lety a druhý, ten vyplývá z mého zájmu o dorty a pečení.

Chtěla bych se krátce zmínit o této škole. Já jsem v ní pobývala v letech 1975-1980. Protože na střední školu jsem neměla ten správný posudek a trošku štěstí, dostala jsem nabídku od podniku Potraviny. Nebyla jsem nadšená, přece jenom to bylo něco jiného, než jít studovat můj preferovaný gympl. Ale jak se brzy ukázalo, bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Úžasní učitelé, ať už ve škole nebo při výuce přímo na prodejnách. A vzhledem k tomu, že ani učení mi nedělalo žádné velké problémy, strávila jsem na této škole krásných pět let, protože jsem zde i odmaturovala. Ráda na toto období vzpomínám, také nikdy nezapomenu na některé učitele, hlavně manžele Auerovy. Paní mě učila matematiku a měla svatou trpělivost, ale nakonec jsem vše zvládla celkem dobře. Její manžel byl chemik, často se usmíval, vykládal látku zajímavě a to natolik, že jsem si chemii vybrala  jako jeden z předmětů k maturitě. A dodnes se celkem dobře orientuji v problematice složení potravin a různých otázkách z chemického prostředí. Ať se nám to líbí nebo ne, chemie je všude kolem nás a je dobře znát alespoň základy.

A nejvíce jsem po celý svůj profesní život, a to skoro čtyřicet let, vzpomínala na svou učitelku zbožíznalství. Jmenovala se Šulcová a byla naprosto dokonalá. To, co mě naučila, jsem využívala po celý život. Včera jsem se s ní setkala na výstavě. Jsem ráda, že je v pořádku, už je sice v důchodu, ale na výstavě vyhodnocovala dortíky, a tak se asi stále pohybuje mezi studenty.

A nyní k samotné výstavě. Byla soutěžní a porota vybírala nejkrásnější svatební dort. Dorty byly většinou poschoďové, jen mi u některých výška patra připadala příliš vysoká s ohledem na konzumaci. Ale možná, že jenom já se na tyto dorty dívám moc prakticky. Byly zdobeny květinami živými i z cukrové hmoty, některé i vyvazované na drátkách. Pár jich bylo zdobeno jedlou krajkou nebo drobnými motivy či postavičkami. A bylo zde i několik svatebních zákusků a pohoštění.

Každý dort byl osobitý.  Popisky  diváky seznamovaly se surovinami, z kterých byl vyroben. A moc hezky byly dorty naaranžovány na stolech, s různými ozdobami, hodící se k jednotlivým dortům.

Nevím, který nakonec porota vybrala jako ten nejkrásnější, mně se moc líbil dort zdobený arabeskami. Několik dortů jsem nafotila, a můžete si je prohlédnout. Určitě se vám budou líbit, tak jako mně. Svatební dort zdobený arabeskamiSvatební dort s květinamiSvatební menší dortíkSvatební dort zdobený krajkouSvatební dort zdobený květinamiSvatební dort "křivý"Menší svatební dortíkSvatební dort s květinamiSvatební dort kombinovanýSvatební dort s kaskádou květůSvatební dort s krajkouSvatební dort čtvercovýSvatební panna cottaSvatební zákuskyDrobné zákuskySvatební dort s postavičkamiJakodové poháryJahodové zákuskySvatební muffinySvatební dort s červenou krajkouSvatební zákusky

Těstoviny s kořenovou zeleninou

Suroviny – jakékoli těstoviny, máslo, mrkev, celer, petržel, šunka, křen, parmezán, petrželka

Postup – těstoviny klasicky uvaříme a necháme okapat. Zeleninu očistíme, nahrubo nastrouháme a opečeme na másle. Šunku nakrájíme na kostičky, křen oloupeme a najemno nastrouháme, parmezán nahrubo a petrželku nasekáme. K opečené zelenině přidáme šunku a lehce orestujeme. Odstavíme,  vmícháme těstoviny, křen a petrželku. promícháme, dochutíme solí a podáváme posypané parmezánem. Těstoviny s kořenovou zeleninou

Zadělávané kuřecí s rýží

Suroviny – kuřecí stehna, popřípadě jiné díly kuřete, sůl, máslo, hladká mouka, kousek celeru, mrkev a petržel,  cibule, celý pepř, nové koření, bobkový list, špetka muškátového květu, 1 žloutek, zelená petrželka

Postup – stehna očistíme, osolíme, vložíme do vody, přidáme koření a sůl a uvaříme. Potom obereme z kostí maso, zbavíme se kůže i chrupavek a čisté maso můžeme nakrájet na menší části nebo ponechat v celku.

Asi plátek másla rozpustíme, přidáme asi 2 lžíce mouky a usmažíme světlou jíšku. Necháme ji vychladnout. Zalijeme ji asi půl litrem teplého vývaru, rozmícháme  a za častějšího míchání povaříme asi 15-20 minut. Mezitím nakrájíme cibuli na kostičky, zeleninu po očištění na plátky. Cibuli na másle zesklovatíme, pak přidáme zeleninu a necháme rozvonět. Potom vmícháme do připravované omáčky a povaříme.  Dochutíme solí a muškátovým květem. Omáčku odstavíme, vmícháme žloutek a nasekanou petrželku. Vložíme připravené maso a podáváme s rýží. Zadělávané kuřecí s rýží

Kuřecí roláda s krůtí náplní

Suroviny – 1 větší kuře, sůl, mletý pepř, kmín, 250 g mletého  krůtího  masa, 100 g krůtích jater, 100 g šunky, 100 g uzeného masa nebo slaniny, 100 g menších žampionů, 1 vejce, asi 150 ml smetany, 30%, máslo

Postup – kuře omyjeme, očistíme a vykostíme. Na prsou nebo jinde, kde budeme mít vyšší vrstvu masa, seřízneme a rozložíme ho. Potom osolíme a opepříme.

Žampiony oloupeme, použijeme pouze hlavičky. Nakrájíme je asi čtvrtky, podle velikosti hub. Játra zbavíme blan a nakrájíme nadrobno. Šunku a slaninu také nakrájíme na kostičky. Mleté maso v kutru nebo robotu rozmícháme se smetanou do hladké konzistence. Přidáme ostatní nakrájené suroviny a vejce, trošku osolíme a řádně promícháme. Náplň rozprostřeme na plát masa, stočíme do rolády, svážeme provázkem a vložíme do pekáče. Povrch osolíme a poprášíme celým kmínem. Podlijeme vodou nebo raději vývarem, přidáme pár plátků másla, vložíme do předehřáté trouby a upečeme.

Když nespotřebujeme všechnu nádivku, přidáme ji ke konci pečení k roládě a spolu dopečeme. Po upečení necháme asi 5 minut roládu vydýchat, pak teprve krájíme na plátky. Kuřecí roláda s krůtí náplní