Strava v historii – pravěk – obilí, rostliny, ovoce

V druhé části o pravěké kuchyni se podíváme, jak lidé využívali přírodní zdroje ke své výživě. V první části jsem popsala hlavně mužský příspěvek k obživě, tedy lovení zvěře, dnešní díl bude o sběru, hledání a zpracování rostlin, což byla hlavně ženská doména.

O rostlinné potravě toho mnoho nevíme, protože nálezů se dochovalo málo. Obilí v pravěku bylo pluchaté. Pluchy drží pevně na zrnu a jsou nepoživatelné. Pokusy se podařilo zjistit, že bylo třeba zrna nahřát, aby se pluchy uvolnily a mnutím mezi prsty se daly odstranit. Potom bylo třeba zrna rozdrtit, což nebylo vůbec jednoduché. Zrna byla výživná, pěstování nenáročné, výnosy nebyly nijak vysoké, ale vyšší než z jiných plodin. Kamenná drtidla se používala nejen na obilí, ale i na koření, sušené ovoce nebo ořechy.

V neolitu se nejvíce pěstovala pšenice dvouzrnka nebo jednozrnka, pšenice špalda, ječmen, žito a o něco později oves. Kromě obilí jedli lidé i luštěniny, nejstarší jsou hrách a čočka. Některé druhy hrachu se pnuly po stromech, jiné po zemi. Čočka byla náročnější plodina, vyžadovala čistší pole. Bob koňský potřeboval teplé počasí a vyšší vlhkost, proto se jeho pěstování příliš nerozšířilo.

Z obilí lidé pekli placky. Nadrcené obilí smíchali s vodou, vytvořili placky a ty opekli na ohništi. Mohly být ale také jen uhnětené a pak usušené na slunci. Placky vyráběli také z uvařené kaše. Nalezené pečivo nese často stopy uhlíků a dřevěného popelu. Ve Švýcarsku se našel malý bochníček kvašeného chleba, kvašená obilná kaše a zbytky upečené kaše. Nález byl datován do let 3830 – 3700 př. n. l.

Kaše byly většinou slané, když byl tuk, tak silně maštěné. Kaše vařili nebo pekli z masa, morku nebo ryb a nadrceného obilí. Ochucovali je bylinkami, zeleninou, kořínky nebo houbami. Sladkou kaši připravovali také bez vaření, nadrcené obilí namočili přes noc do vody nebo mléka a druhý den doplnili medem, ovocem čerstvým nebo sušeným, ale i ořechy. Kaši bez vaření se říkalo brašno a mohla být sladká i slaná.

Podařily se najít, a to i přímo na Moravě, zbytky rostlin a zeleniny. Víme tedy, že lidé pěstovali nebo sbírali volně rostoucí rostliny, některé řadíme mezi zeleninu, jiné mezi bylinky. Většinou je přidávali k pokrmům a doplňovali tak jejich chuť.

Domníváme se, že pravěcí lidé znali tuto zeleninu – mrkev, petržel, pastinák, řepu, česnek, ředkev, salát polníček. O cibuli se nedochovaly žádné zprávy, česnek se našel na nalezišti Býčí skála na Moravě. Tykvovité rostliny byly známy v Mexiku a státech Jižní Ameriky, u nás v pravěku nebyly. Lidé nejprve pojídali zeleninové natě, později také kořeny.

Paleobotanici objevili na nalezištích tyto byliny, naťové zeleniny, léčivky a květiny – lebedu, kopřivu, pampelišku, rdesno, řepku, řeřichu, šťovík, majoránku, pelyněk, kmín, bolševník, potočnici, merlíky, sléz, mátu, petrželku, kontryhel, popenec, mochnu husí, sedmikrásku, violku, vrbovku, plicník, bedrník, kerblík, chmel a ptačinec. Šťovík pojídali syrový nebo z něj vyráběli nápoje. Bolševník, jiný druh než nás dnes trápí, se dával do polévek, dnes nazývaných boršč. Řeřicha rostla u vody a přidávala se do různých pokrmů. Oblíbená byla kopřiva, pravděpodobně upravovaná stejně jako dnes. Mnoho těchto rostlin používám i já ve své kuchyni a při léčení nemocí, pěstuji si je na zahrádce nebo u nás volně rostou, podobně jako kdysi v pravěku.

V době dávno minulé znali lidé sůl, nalezišť byl asi dostatek. Solili s ní hlavně maso a prodlužovali tím jeho trvanlivost. Houby lidé jistě sbírali, domnívám se, že praxí zjistili, které mohou bez problému konzumovat. Doklady o jejich užití v kuchyni máme až z pozdější doby. Ocet vyráběli převážně z ovoce, hlavně z jablek, hrušek, fíků, ale i bukvic, nejčastěji však z nekvalitního vína.

Původním a nejrozšířenějším sladidlem byl med divokých včel. Později jim v dutinách starých stromů, v brtích, připravovali lidé jakési úly a lákali do nich včelstvo. Sladili i mízou ze stromů, u nás hlavně z javoru a břízy. Z hroznové šťávy získávali hroznový cukr, sladili ale i rozdrcenými fíky nebo pracharandou z jablek a hrušek.

V neolitu rostly již ovocné stromy, samozřejmě plané, ale ovoce měly. Byly známy jabloně, hrušně, třešně, lísky, ořešák vlašský, trnky a jim podobné slívy. V lesích se pnula vinná réva. Jabloně známe od nejstarších dob. Lidé ukládali načesané plody do zásobních jam, také se zde jejich zbytky našly. Jablka se také sušila, navlékala na šňůrky, drtila a pak sloužila jako sladidlo. Asi to bylo vážené ovoce, navlečené sušené půlky jablek se našly v královské hrobce v Uru v Mezopotámii. Hrušně byly vzácnější, jejich využití bylo stejné jako u jablek. Ptačí třešně rostly již v neolitu, větší rozšíření známe až ze středověku. Naproti tomu trnka byla častá, plody sbírali sběrači již v mezolitu, od neolitu potom první zemědělci. Slívy byly již v paleolitu, zuhelnatělé pecky jsou z doby sběračské.

Lidé sbírali i ovoce, které dnes skoro neznáme. Byly to hlavně plody svídy neboli svídánky, plody měchyně či mochyně židovské, známé pod názvem židovská třešeň, plody hlohu a lilku potměchutě. Vodní ořech se říká plodům vodní rostliny kotvice plovoucí. Sbírali také naše známé lesní jahody, maliny, borůvky, ostružiny, ostružiny morušky a šípky. Nacházeli i žaludy a bukvice. Z bukvic lisovali olej, žaludy v době nouze využívali jako náhražku obilí, nejčastěji žita. Nejvíce jim však tyto plody sloužily jako krmivo pro zvířata.

Vodu lidem nabízela příroda, svá obydlí si vybírali u řek, potoků nebo studánek. Starobylé studny známe již z konce mladší doby kamenné. Využívali také zřídla teplé nebo horké minerální vody. Znali a pili čaje z léčivých rostlin a ovoce.

Ani alkohol nebyl pralidem neznámý. Připravovali kvašené nápoje z obilí, ovoce, medu a někde i z vinné révy. Ti, kdož měli mléko, vyráběli z něj alkoholický nápoj kumys. Používali mléko kravské, velbloudí, ovčí i kozí.

A přidávám několik pravěkých receptů, které napsala Magdalena Beranová.

Žitná polévka nebo kaše – žitnou mouku uvaříme v horké vodě na kaši, potom přidáme mléko a podle chuti osolíme. Na hustotě záleží, jíme-li ji jako polévku nebo kaši.

Zelná polévka – dáme vařit do hrnce hlávkové zelí a vaříme, ale jen tak dlouho,aby zelí zůstalo křehké a křupavé. Pak rozkloktáme kyselé mléko nebo sladkou smetanu, vlijeme a povaříme s kmínem. Můžeme přidat žloutky nebo vařená vejce.

Kaše z mléka a chleba – vezmi cca 0,5 l mléka a nech povařit s trochou vody na mírném ohni. Do mléka přidej tři krajíčky nadrobeného chleba, podle potřeby přilej trochu vody, aby se kaše nepřipálila, a postav znovu na oheň. Ochuť solí a olejem nebo na sladko medem a moštem.

Placky z kaše – uvař kaši z mouky a vody, osol, případně okořeň tím, co máš k dispozici. Ze studené kaše dělej placky a peč je po obou stranách na rozpálených kamenech nebo na ohništi. Hodí se i zbytky kaše od předešle.

Pučálka – hrách namočíme den předem a potom ho nasucho upražíme nebo upečeme v peci. Můžeme ho máčet tak dlouho, až třeba naklíčí. Upražený hrách můžeme smíchat se sušeným pokrájeným ovocem.

Ačkoli se nám z pravěké doby nezachovaly žádné písemnosti, kosterní, hmotné i botanické nálezy nás seznamují s životem lidí v pradávných dobách. Tito lidé byli závislí na přírodních podmínkách a využívali zdroje, které jim příroda připravila. Nejhůře jim jistě bylo v zimě, jedli pouze to, co se jim podařilo uchovat, popřípadě ulovit. V příštím článku se půjdeme podívat za lidmi do starověku, nejen do našich zemí, ale hlavně do starověkého Řecka a Říma, dle mého kolébky naší civilizace.

Některé informace mám z knihy Magdaleny Beranové – Jídlo a pití v pravěku a středověku

Na mých stránkách naleznete  i recept na ovesnou nebo makovou kaši připravenou podle receptu, který by mohl být z pravěku.

4 komentáře u „Strava v historii – pravěk – obilí, rostliny, ovoce

  1. Alena Autor příspěvku

    Děkuji za komentář a jsem ráda, že jsem mohla inspirovat-:) Přečetla jsem si váš článek, je pěkný a srozumitelný. Napsala jsem i komentář…

  2. Alena Autor příspěvku

    Nemáte zač, já si vážím lidí, co napíší pro druhé článek, protože vím, jak je to těžké. Případné negativní reakce, polemiky a výhrady mi nevadí, pokud jsou správné. U vašeho články nebyly…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *