Z čerstvého rakytníku vylisujeme šťávu. Odvážíme si 250 g šťávy. Převaříme 100 g vody a pak v ní rozmícháme 100 g medu. Roztok necháme vychladit. Smícháme šťávu a sirup, nalijeme do tvořítek na nanuky a dáme na hodinu do mrazáku. Potom do nanuků zapíchneme dřevěná dřívka a pokračujeme v mražení. Sirupu můžeme dát i méně, záleží na naší chuti. 
Suroviny – 50 g bazalkových listů, 20 g listů petrželky, 50 g parmezánu, 25 g piniových oříšků, 1 stroužek česneku, sůl, olivový olej
Postup – listy omyjeme a osušíme. Sýr najemno nastrouháme. Do mixéru vložíme bylinkové listy, sýr, piniové oříšky, nakrájený stroužek česneku a při mixování zvolna přiléváme olej, aby nám vznikl hustý krém. Podle chuti dosolíme, můžeme přidat i trošku citronové šťávy. V uzavřené skleničce a v chladu nám pesto vydrží nejméně týden.
Když jsem včera, tak jako každý den kdy neprší, otrhávala květy z divizny, volala na mě přes plot známá, proč ty květy otrhávám. A tak jsem jí vysvětlila, že u nás květy divizny sušíme každý rok a vaříme z ní čaj. A protože ona neznala tuto léčivku, píši tento článek pro ty, kteří neznají a mohli by léčivé vlastnosti bylinky využít.
U nás roste divizna na zahradě. Prvním rokem vyroste pouze spodní část, druhým pak hlavní stonek, který se postupně rozvětvuje. Postupně narůstají květy a rostlina neustále roste do výšky. Je krásná, vysoká a její žluté květy září. Kvete po celé léto, někdy od konce června až do září. Každé dopoledne květy otrhávám, ale pouze ty pěkně rozkvetlé. Na rostlině zůstanou pouze poupata, některá se přes noc otevřou a když je neseberete, přes den uvadnou a spadnou. Každý kvítek kvete tedy pouze jeden den.
Květy chodívám trhat kolem jedenácté, až se napasou včeličky a čmeláci. Nechávám je na plechu na sluníčku, aby rychleji uschly. A také vylétnou všechny broučkové a mušky, které tam někdy bývají. Několikrát za den je protřepu, k večeru je dávám na patro, kde máme větší teplo a tam rozložené na papíře doschnou. Pak je přes sítko s většími oky proseji, abych se zbavila droboučkých částí, které pak mohou v uvařeném čaji dráždit. Usušené květy dávám do skleněných lahví, uzavřu a uložím do papírové krabice, aby je neznehodnotilo světlo.
A její využití? Hlavně je výborná při nachlazení, uvolňuje hleny, čistí průdušky, pomáhá při chrapotu, při zánětu průdušek a hrtanu a napomáhá odstranit dráždění horních cest dýchacích. A velice je účinná při kašli, ale také dokáže lépe než léky vyléčit zápal plic, jak jsme se už přesvědčili.
Čaj připravuji klasicky, horkou vodou zaliji asi lžíci květů v hrnku. Nechám asi 5 minut, pak scedím a osladím lžičkou medu.
Měla jsem hodně černého rybízu, zkusila jsem ho zpracovat zastudena, pouze našlehat s cukrem. Nevím, jak dlouho vydrží, ale předpokládám, že v ledničce a v menších skleničkách by měl vydržet dlouhou dobu. Kdo má rád černý rybíz, jistě si s ním v krátkém čase poradí. Já ho přidávám do jogurtů, obilných kaší, pudinků nebo ke zdobení moučníků, třeba vdolků, omelet, palačinek. Nemusím dodávat, že všechny vitamíny v takto upraveném džemu zůstanou.
Jen cukr trochu tento recept kazí. Ale ovocným bych ho nenahrazovala, více tohoto cukru také není zdravé. A med změní chuť ovoce, komu nevadí, může použít. Ale je třeba si uvědomit, z jakých cukrů se med skládá, moc si nepomůžeme. Kdo má rybízu málo a ví, že ho brzy spotřebuje, může dát cukru méně. Já jsem dala poloviční doporučované množství, myslím, že to stačí a džem se nezkazí. Klasický poměr je kilo rybízu na kilo cukru, záleží na každém, jak si množství upraví dle svých priorit.
Postup – rybíz propláchneme v několika vodách a otrháme ze stonků. Pak ještě propláchneme na sítku a necháme okapat. Vytáhla jsem několik let nepoužívaný elektrický šlehač a vložila do něj půl kila rybízových bobulek a 250 g moučkového cukru. Uvedla v chod a 5 minut šlehala. Pak jsem hmotu naběračkou lila do menších skleniček, uzavřela a uložila do chladu.
Někdo by možná použil k přípravě mixér, ale mně se to nezdá vhodné. Nechtěla jsem, aby se zrníčka ztratila, mám ráda, když jsou v džemu, nevadí mi, naopak. Šleháním se uvolní slupky a šťáva a tak mi to vyhovuje. Komu vadí zrníčka, může mixovat nebo rybíz protlačit strojkem a pak použít čistou šťávu. Ale chuť bude trochu jiná, myslím, že trochu nahořklá nebo spíše trpká. 
Řeřicha je bylinka, kterou si pěstuji celoročně na světlém místě u okna. Nejenom že krásně vypadá a pokrmy ozdobí, ale je také velice zdravá. Obsahuje plno vitamínů, hlavně céčko a vitamíny skupiny B. Také má mnoho nerostných látek, především draslík, železo, hořčík a vápník. Podporuje imunitu, antioxidanty v ní obsažené pomáhají bojovat s nežádoucími látkami v našem těle. Prospívá hlavně ledvinám a močovým cestám, ale také při nachlazení, podporuje trávení a ulehčuje práci žlučníku a játrům při zpracování přijaté potravy.
Její pěstování je velice jednoduché. Já si ji vysévám jednou za tři dny, abych ji měla neustále připravenou k použití, hlavně přes zimu, kdy na zahrádce nemám žádné bylinky. Tácek si vyložím klasickou vatou a poliji vodou. Nechám nasáknout, přebytek odliji a pak povrch posypu semínky řeřichy. Sypu hodně hustě, ne všechna semínka zakoření. Pak už stačí každý den zalít, přebytek vody po chvíli odlít a během týdne rostlinky vyrostou. Před použitím je opláchnu přímo na tácku, tím zbytek současně zaliji a ustřihnu si množství, které potřebuji.
Semínka si kupuji hlavně v tomto období, kdy je mají v nabídce všechny prodejny prodávající semínka rostlin. Během roku je to již s nabídkou problematické, proto si jich nyní kupuji kolem dvaceti sáčků a během roku vysévám. V létě ne tak často jako v zimě, využívám také jiné bylinky z naší zahrady.
Řeřicha je bylinka, kterou můžete přidat kamkoli. Do pomazánek, nádivek, salátů, sypu s ní hotové pokrmy. Ale úplně nejvíc vynikne její trochu štiplavá chuť, když s ní posypeme máslem nebo domácím sádlem namazaný chléb. Je také velice vhodná na vaječné pokrmy, tam vynikne její pomoc při trávení vajec, které bývají tížeji stravitelné.
Takto zvláštním názvem nazývala moje babička pochoutku, kterou mně dělávala, když jsem byla malá. Jedná se o utřené vaječné žloutky s medem. Vajíčka byla naše a vždy ta poslední snešená, čerstvost byla zaručena. Ale toto mlsání se konalo pouze tehdy, když mě bolelo v krku nebo při chrapotu. Také já jsem takto občas léčila své děti a lze říci, že je to léčba účinná…
Každý rok si chodívám k našim sousedům natrhat rakytníkové bobulky. Jsou moc zdravé, jak jistě všichni víte, v množství vitamínů a zdraví prospěšných látek je máloco překoná.
Bobulky otrhám, pak je propláchnu přes cedník vodou a část plodů dám do misky s víčkem zmrazit. Během zimy postupně odebírám a používám buď na čaj nebo přidávám ovoce do jogutu nebo tvarohu.
Část úrody hned po sběru zpracuji na různé výrobky, některé vydrží rok, hlavně marmelády, sirupy, olej, ostatní nemají tak dlouhou trvanlivost, dělám tedy menší množství a podle potřeby si můžu další várku udělat ze zmrazených bobulek. A nyní, co jsem letos vytvořila, třeba se návody budou hodit i vám.
Rakytníkový olej
Rakytníkové bobule nasypeme do čisté a suché sklenice. Zalijeme až po okraj tím nejlepším slunečnicovým olejem a uzavřeme. Postavíme na světlé a slunečné místo a necháme asi týden stát. Potom olej slijeme do menší skleničky a uzavřeme. Na obrázku je vidět, jak velkou sklenici jsem použila a kolik oleje se vytvoří. Olej přidávám po lžičce do zeleninových salátů nebo ho používám při poranění kůže nebo v zimě na popraskané ruce. 
Rakytníkový sirup
Odměříme si 3 litry plodů, umeleme je nebo rozdrtíme, přidáme 20g kyseliny citronové a zalijeme 2 litry převařené vody. Necháme přikryté 24 hodin stát. Potom přecedíme a odměříme množství šťávy. Na 1 litr tekutiny dáme 1 kg cukru. Zahřejeme a mícháme, až se nám všechen cukr rozpustí. Poté nalijeme do lahví nebo sklenic a uzavřeme. 
Rakytník s medem
250g opraných plodů rozmixujeme na kaši a přecedíme. Odvážíme si množství čisté šťávy a přidáme stejné množství tekutého medu. Promícháme a lijeme do skleniček a uzavřeme. Skladujeme v ledničce a po lžičce pojídáme nebo přidáváme do čaje nebo třeba jogurtu. 
Rakytník utřený s cukrem
Bobulky rakytníku smícháme v poměru 1:1 s cukrem a částečně rozdrtíme. Mícháme, až se nám většina cukru rozpustí. Pak dáme do skleniček a uzavřeme. Použití je stejné jako u výrobku s medem, denně bychom měli sníst dvě lžičky tohoto životabudiče.
Rakytníková marmeláda
Vařím marmeládu stejně jako z jiného ovoce. Odšťavňovačem získáme šťávu, tu si odměříme, na 1 litr dávám 1 kilo cukru. Zkráceně napíši postup, delší je u mých zavařenin. Tak tedy nejprve šťávu povaříme 10 minut, pak přidáme cukr a 1 sáček Pektogelu a po přivedení k varu vaříme dalších 10 minut. Potom nalijeme do skleniček, uzavřeme a neotáčíme. 
Rakytníkový čaj
Čaj si vařívám i během roku, používám pouze listy z rakytníku. Ty jsou také léčivé. Když už jsou plody, přidávám i je. Zalívám vroucí vodou a nechám asi 5 minut odstát a pak popíjím. Plody samozřejmě také sním…
Povidla máme u nás moc rádi a každý rok si je pečeme. Příprava povidel trvá několik hodin, záleží na druhu švestek, kolik obsahují vody, někdy jsou za pět hodin, někdy i za sedm. Výhodu této přípravy je v tom, že se nemíchají, nemusíte si jich všimnout, udělají se bez našeho přičinění.
Do jednoho velkého pekáče si připravte 3500g švestek, které na masovém strojku rozemelte. Pak přidejte 500g cukru. 250ml octu a vše opatrně promíchejte. Pak se nechá směs celý den odpočinout v ledničce. Můžete si dopředu připravit i více pekáčů, nic se jim v chladu nestane, měli jsme je takto připravené i tři dny. Je to lepší než nechat švestky, které jsou většinou na povidla hodně vyzrálé, volně, některé to nemusí přežít…
Troubu je třeba rozehřát na 200 stupňů, pak vložíme velký pekáč s ovocem a když začnou bublat, postupně snižujeme teplotu, většinou stačí 150 stupňů. Prostě tolik, aby se švestky pekly, ale zbytečně jsme neplýtvali proudem nebo plynem. Po takových pěti hodinách je začneme více sledovat. V žádném případě nesmíte do nich sáhnout a promíchat, pouze pekáč trochu nakloníte, a když uvidíte tekutinu, budete v pečení pokračovat. U hotových není po stranách žádná šťáva, ale pozor dejte, aby se vám nespálily, raději je vytáhněte z trouby dříve. Pak je lžící vkládáme do větších sklenic, po otření okrajů na povrch nalijeme trochu rumu a uzavřeme. Sklenice neotáčíme. 
Tuto marmeládu jsem nevařila já, ale dostala jsem ji od naší sousedky. Oni mají hodně černého rybízu a tak ji vařívá každý rok. Postup má trochu jiný než mám já, ale řekla bych, že se hodí právě na tento druh rybízu. Marmeláda je moc dobrá, krásně voní po rybízu a nemá pro někoho nepříjemnou vůni tohoto velice zdravého ovoce.
Na marmeládu budeme potřebovat bobulky černého rybízu, cukr, pektogel a trochu vody. Otrhané rybízové hrozínky opláchneme v několika vodách, necháme okapat a pak otrháme jednotlivé plody. Vložíme je do hrnce, zalijeme trochou vody a rozvaříme. Vody dáme tolik, abychom pak mohli vařené ovoce propasírovat a zbavit se zrníček. Nyní odvážíme množství a na 1 kg ovoce dáme asi 800g cukru a 1 sáček pektogelu. Když máme méně ovoce, ubereme i přidávané suroviny. Přivedeme k varu a 10 minut povaříme. Naplníme do čistých a suchých sklenic a uzavřeme.
Výhodu tohoto postupu vidím i v tom, že se dá lehce zpracovat menší množství ovoce, odpadá lisování ovoce při získávání šťávy a tím i úspora času a práce s mytím strojku. Jen je třeba být opatrný při pasírování, ovoce je velmi horké. 
Také ke mně doputoval po internetu recept na pečený čaj. A protože jsem čajová a běžně si vařím čaj ze sušeného ovoce, tak jsem vyzkoušela i pečený. Dělala jsem ho z rybízu, malin, jahod a zbytku višní, které se mi nevešly na koláč. Višní bylo jenom trochu, ale ostatního ovoce jsem měla dostatek a tak jejich poměr byl stejný.
Na jednu dávku jsem odvážila 2 kg ovoce. Jahody jsem pokrájela, ostatní nechala v celku. Přidala jsem šťávu ze dvou citronů a 1 kg cukru. Cukru jsem dala víc, protože jsem čaj nechtěla sterilovat. Kdo dá cukru méně, musí po nalití do sklenic sterilovat, aby se mu výrobek nezačal kazit. Vše jsem promíchala a dala do většího pekáče. Troubu jsem rozpálila na 180 stupňů a pak vložila pekáč. Když začal obsah bublat, snížila jsem postupně teplotu, tak aby se ovoce peklo, asi na140 stupňů. Nechala jsem v troubě 50 minut a pak sběračkou lila do čistých sklenic. Na povrch jsem přidala asi lžíci rumu a uzavřela.
Nechala jsem si trochu na ochutnání v hrníčku. Můžu říct, že je to opravdu moc dobré. V neděli ráno, na snídani, kterou dělá tradičně manžel, dal do hrnku dvě lžičky ovoce a zalil vroucí vodou. Odpoledne jsem to samé udělala se studenou a kostkami ledu. V obou případech vynikající. Myslím, že se může kombinovat různé ovoce, podle toho, kdo co má. Určitě vyzkouším i jiné kombinace, počkáme, co se nám urodí…