{"id":10710,"date":"2018-07-07T18:41:12","date_gmt":"2018-07-07T17:41:12","guid":{"rendered":"http:\/\/dortiky.happz.cz\/?p=10710"},"modified":"2018-07-07T18:50:31","modified_gmt":"2018-07-07T17:50:31","slug":"neuberkove-mecenasi-a-rytiri","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/2018\/07\/neuberkove-mecenasi-a-rytiri\/","title":{"rendered":"Neuberkov\u00e9 – mecen\u00e1\u0161i a ryt\u00ed\u0159i"},"content":{"rendered":"
\n
<\/div>\n

V\u00e1\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, cel\u00e9 lo\u0148sk\u00e9 jaro a\u00a0l\u00e9to jsem se p\u0159ipravovala na n\u00e1v\u0161t\u011bvu Ji\u0159inky, kter\u00e1 se m\u011bla odehr\u00e1t na konci \u0159\u00edjna. \u010casto jsme si psaly a\u00a0volaly, sla\u010fovaly program, nab\u00edzela jsem j\u00ed r\u016fzn\u00e9 mo\u017enosti, jak se sezn\u00e1mit s\u00a0m\u00fdm okol\u00edm. Osud n\u00e1m nep\u0159\u00e1l a\u00a0u\u017e jsme se nesetkaly. Z\u016fstaly mi pozn\u00e1mky a\u00a0z\u00e1pisky, na kter\u00e9 jsem narazila p\u0159i \u00faklidov\u00e9m \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00e9 u\u00a0n\u00e1s prob\u011bhlo po dokon\u010den\u00ed m\u00e9ho \u0161it\u00ed potravin do vnu\u010d\u010diny kuchy\u0148ky. Kone\u010dn\u011b jsem m\u011bla \u010das, hlavu pr\u00e1zdnou od vym\u00fd\u0161len\u00ed st\u0159ih\u016f a\u00a0postup\u016f, jak u\u0161\u00edt v\u011bci, kter\u00e9 b\u011b\u017en\u011b j\u00edme. Pozn\u00e1mky prost\u011b na m\u011b zavolaly a\u00a0j\u00e1 se do nich za\u010detla. V\u00e1m nab\u00edz\u00edm dopsanou verzi, dopln\u011bnou o\u00a0dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavosti. Pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Ji\u0159inka se tam nad n\u00e1mi tak\u00e9 za\u010dte, a\u00a0alespo\u0148 touto cestou se do m\u00e9ho okol\u00ed pod\u00edv\u00e1. Ji\u0159inko, p\u00ed\u0161i hlavn\u011b pro Tebe\u2026<\/p>\n<\/div>\n

\u00a0V n\u011bkolika d\u00edlech se pod\u00edv\u00e1me kousek d\u00e1l od m\u00e9ho bydli\u0161t\u011b, ale ne zase tak daleko. Historie v\u0161ech obc\u00ed, kter\u00e9 jsem vybrala, je zaj\u00edmav\u00e1. Jist\u011b i\u00a0ve va\u0161em okol\u00ed se vyskytly rody, kter\u00e9 \u017eily u\u00a0n\u00e1s a\u00a0budete si tak moci doplnit sv\u00e9 znalosti. V\u017edy\u0165 historie je skl\u00e1danka, prol\u00ednaj\u00ed se ud\u00e1losti, rody, lidsk\u00e9 osudy. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch d\u00edlech se pokus\u00edm rozepsat i\u00a0o\u00a0tom, jak se v\u00a0t\u00e9 kter\u00e9 d\u011bjinn\u00e9 etap\u011b \u017eilo, co lid\u00e9 d\u011blali, jak pracovali. Mysl\u00edm, \u017ee mnoho z\u00a0toho budete zn\u00e1t, ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u00a0m\u00e9m psan\u00ed naleznete i\u00a0n\u011bco nov\u00e9ho.<\/span><\/div>\n
\n

 <\/p>\n

V dne\u0161n\u00edm d\u00edle p\u016fjdeme z\u00a0Mlad\u00e9 Boleslavi po lev\u00e9m b\u0159ehu Jizery a\u00a0po chvilce ch\u016fze dojdeme do obce Neuberk. V\u00a0historick\u00e9 dob\u011b se ale mus\u00edme vr\u00e1tit a\u017e do konce 14. stolet\u00ed. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b byl postaven p\u0159\u00edmo nad n\u00e1dvo\u0159\u00edm dne\u0161n\u00edho z\u00e1mku\u00a0hrad R\u00e1cov.\u00a0<\/strong>Pravd\u011bpodobn\u011b slou\u017eil k\u00a0obran\u011b m\u011bsta za vl\u00e1dy p\u00e1n\u016f z\u00a0Michalovic.<\/p>\n

V m\u00edst\u011b, kde hrad st\u00e1l, jsou nyn\u00ed ji\u017e jen ke\u0159e, listnat\u00fd les a\u00a0drobn\u00e9 nerovnosti ve svahu. P\u0159ed p\u0159edhrad\u00edm se nach\u00e1zelo hradn\u00ed opevn\u011bn\u00ed. Hrad m\u011bl t\u0159i br\u00e1ny se t\u0159emi padac\u00edmi mosty. Vnit\u0159n\u00ed hrad se nach\u00e1zel za t\u0159et\u00edm, do sk\u00e1ly vytesan\u00fdm p\u0159\u00edkopem. Byla to zd\u011bn\u00e1 stavba obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho tvaru, jist\u011b m\u011bla i\u00a0vysokou v\u011b\u017e a\u00a0dle v\u00fdzkum\u016f i\u00a0v\u011b\u017eovit\u00fd pal\u00e1c. Na konci 16. stolet\u00ed je ji\u017e hrad pust\u00fd, stavebn\u00ed materi\u00e1l byl vyu\u017eit p\u0159i stavb\u011b z\u00e1mku Neuberk.<\/p>\n

Hrad a\u00a0okol\u00ed pat\u0159ilo v\u00a017. a\u00a0na za\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed \u010cern\u00edn\u016fm, kte\u0159\u00ed s\u00eddlili v\u00a0Kosmonos\u00edch. Ti ale byli nuceni sv\u00e1 panstv\u00ed postupn\u011b rozprod\u00e1vat a\u00a0tak se stalo, \u017ee v\u00a0roce 1734 koupil v\u00a0dra\u017eb\u011b tuto \u010d\u00e1st panstv\u00ed Jan Ign\u00e1c Gemrich.<\/p>\n

Vra\u0165me se o\u00a0p\u00e1r let nazp\u00e1tek. D\u016fle\u017eitou postavou tohoto rodu byl\u00a0Jan Fridrich\u00a0<\/strong>Neumann z\u00a0Neuberku<\/strong>, c\u00edsa\u0159sk\u00fd rada a\u00a0starosta p\u0159i zemsk\u00fdch desk\u00e1ch. Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed si nechal postavit v\u00a0M\u011bln\u00edku, kde vlastnil vinici, z\u00e1me\u010dek, kter\u00fd vyu\u017e\u00edval jako letn\u00ed loveck\u00e9 s\u00eddlo. V\u00a0roce 1710 mu byl prop\u016fj\u010den \u0161lechtick\u00fd titul, o\u00a0jeden\u00e1ct let pozd\u011bji zem\u0159el.<\/p>\n

Jeho man\u017eelka\u00a0Ludmila Terezie Koberov\u00e1<\/strong>, rozen\u00e1 z\u00a0Kober\u0161perku se pot\u00e9 provdala za synovce sv\u00e9ho prvn\u00edho man\u017eela, Jana Ign\u00e1ce Gemricha, majitele panstv\u00ed, stavitele z\u00e1mku Neuberk.<\/p>\n

Jan Ign\u00e1c Gemrich<\/strong>\u00a0(1698-1761) poch\u00e1zel ze Slezska. Koupen\u00e9 panstv\u00ed zahrnovalo vesnice v\u00a0okol\u00ed Neuberku, \u010cejeti\u010dky a\u00a0\u010cejetice i\u00a0vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed L\u00edn, \u00dajezd a\u00a0\u010d\u00e1st Doubravi\u010dek. Aby mohl sv\u00e1 panstv\u00ed spravovat, pra\u017esk\u00e9 s\u00eddlo bylo p\u0159ece jenom daleko, postavil si v\u00a0letech 1734-1738 na sv\u00e9m pozemku z\u00e1mek, v\u00a0kter\u00e9m potom bydlel.<\/p>\n

Jan Ign\u00e1c byl pr\u00e1vn\u00edk a\u00a0pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an. Po n\u00e1vratu z\u00a0Ca\u0159ihradu, kam doprov\u00e1zel Emanuela hrab\u011bte Krakowsk\u00e9ho z\u00a0Kolowrat, se stal radou p\u0159i soud\u011b Nejvy\u0161\u0161\u00edho pra\u017esk\u00e9ho purkrab\u00ed. C\u00edsa\u0159 Karel VI. ho v\u00a0roce 1723 pov\u00fd\u0161il do \u0161lechtick\u00e9ho stavu a\u00a0Marie Terezie mu ud\u011blila za dlouholet\u00e9 slu\u017eby predik\u00e1t \u201ez Neuberka\u201c a\u00a0pov\u00fd\u0161ila ho do ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho stavu.<\/p>\n

Jan Ign\u00e1c byl vlasteneck\u00fd sb\u011bratel a\u00a0znalec staro\u017eitnost\u00ed, sb\u00edral zejm\u00e9na star\u00e9 \u010desk\u00e9 rukopisy a\u00a0tisky. Na z\u00e1mek \u010dasto zaj\u00ed\u017ed\u011bli zn\u00e1m\u00e9 osobnosti tehdej\u0161\u00edho kulturn\u00edho \u017eivota, zejm\u00e9na Josef Dobrovsk\u00fd a\u00a0V\u00e1clav Mat\u011bj Kramerius. Oba proslul\u00ed mu\u017ei se p\u0159\u00e1telili s\u00a0 jedin\u00fdm synem Jana Ign\u00e1ce, kter\u00fd se do\u017eil dosp\u011blosti, s\u00a0Janem Franti\u0161kem Neuberkem.<\/p>\n

Jan Franti\u0161ek Neuberk st.<\/strong>, ryt\u00ed\u0159 (1743-1784), byl velk\u00fd milovn\u00edk um\u011bn\u00ed a\u00a0zakladatel proslul\u00e9 Neubersk\u00e9 knihovny. V\u011bnoval se studiu star\u00e9 \u010desk\u00e9 literatury. Sb\u00edral star\u00e9 mince, obrazy a\u00a0rytiny. Nejv\u00edce ho zaj\u00edmaly star\u00e9 \u010desk\u00e9 rukopisy, kter\u00e9 s\u00e1m opisoval nebo nech\u00e1val opisovat a\u00a0to ve dvoj\u00edm proveden\u00ed, aby se tyto vz\u00e1cn\u00e9 knihy uchovaly pro dal\u0161\u00ed generace. Ve sv\u00e9 posledn\u00ed v\u016fli stanovil, \u017ee knihovna a\u00a0sb\u00edrka rytin nesm\u00ed b\u00fdt prod\u00e1na nebo rozd\u011blena. Josef Dobrovsk\u00fd a\u00a0V\u00e1clav Mat\u011bj Kramerius nejednou pob\u00fdvali na z\u00e1mku v\u00a0dru\u017en\u00e9m hovoru, ale hlavn\u011b V\u00e1clav Kramerius pom\u00e1hal Janu Franti\u0161kovi s\u00a0vyd\u00e1n\u00edm n\u011bkolika jeho spis\u016f. Zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd spisovatel, nakladatel a\u00a0zejm\u00e9na novin\u00e1\u0159 si zde p\u0159ivyd\u011bl\u00e1val jako knihovn\u00edk, katalogizoval rozs\u00e1hl\u00e9 sb\u00edrky knih, po\u0159izoval opisy star\u00fdch rukopis\u016f a\u00a0seznamoval se ve zdej\u0161\u00ed bohat\u00e9 knihovn\u011b s\u00a0vz\u00e1cn\u00fdmi d\u00edly.<\/p>\n

Jan Franti\u0161ek Neuberk ml<\/strong>. (1769-1836), syn Jana Franti\u0161ka st., se tak\u00e9 zaj\u00edmal o\u00a0\u010desk\u00e9 d\u011bjiny a\u00a0literaturu. Vyd\u00e1val tiskem star\u00e9 \u010desk\u00e9 spisy a\u00a0v\u00a0jeho pra\u017esk\u00e9m pal\u00e1ci se sch\u00e1zeli \u010de\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 a\u00a0v\u011bdci. M\u011bl sedm syn\u016f, kte\u0159\u00ed v\u011bt\u0161inou zast\u00e1vali r\u016fzn\u00e9 funkce ve st\u00e1tn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch. Ze s\u0148atku s\u00a0Karol\u00ednou, rozenou hrab\u011bnkou z\u00a0Trauttmannsdorffu, m\u011bl syna Jana Norberta, v\u00fdznamn\u00e9ho pokra\u010dovatele rodu.<\/p>\n

Jan Norbert z\u00a0Neuberka<\/strong>\u00a0(1796-1859), byl \u0161lechtic, n\u00e1rodn\u00ed buditel a\u00a0sb\u011bratel um\u011bn\u00ed. Stal se Nejvy\u0161\u0161\u00edm p\u00edsa\u0159em Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. Byl jedn\u00edm z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch zakladatel\u016f Vlasteneck\u00e9ho muzea v\u00a0Praze, dne\u0161n\u00edho N\u00e1rodn\u00edho muzea. V\u00a0roce 1818 sepsal spolu s\u00a0hrab\u011btem Franti\u0161kem Josefem z\u00a0Klebelsbergu prvn\u00ed stanovy, aktivn\u011b se zapojoval do \u010dinnosti muzea a\u00a0podporoval muzejn\u00ed knihovnu pen\u011b\u017en\u00edmi dary. V\u00a0roce 1843 byl zvolen p\u0159edsedou Archeologick\u00e9ho sboru muzea. N\u00e1rodn\u00ed muzeum nezapomn\u011blo na jeho z\u00e1sluhy a\u00a0roku 1891 um\u00edstilo jeho bronzovou bustu nad hlavn\u00ed schodi\u0161t\u011b nov\u00e9 muzejn\u00ed budovy. P\u0159edev\u0161\u00edm jeho z\u00e1sluhou zakoupil zemsk\u00fd sn\u011bm pro muzeum Nostick\u00fd pal\u00e1c Na P\u0159\u00edkopech, ve kter\u00e9m pak muzeum s\u00eddlilo a\u017e do postaven\u00ed nov\u00e9 budovy na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/span><\/p>\n

V roce 1841 se stal kur\u00e1torem Matice \u010desk\u00e9 a\u00a0finan\u010dn\u011b se pod\u00edlel na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed knih. Nezapomn\u011bl ani na sv\u016fj z\u00e1mek, sb\u00edrky dopl\u0148oval a\u00a0ten za jeho p\u016fsoben\u00ed pat\u0159il k\u00a0velmi v\u00fdznamn\u00fdm s\u00eddl\u016fm.<\/p>\n

V bou\u0159liv\u00e9m roce 1848 se zapojil do \u010dinnosti Svatov\u00e1clavsk\u00e9ho v\u00fdboru. T\u00e9ho\u017e roku zahajoval Slovansk\u00fd sjezd v\u00a0Praze. Franti\u0161ek Palack\u00fd, kter\u00fd byl zvolen p\u0159edsedou, pokra\u010doval v\u00a0jeho my\u0161lence sjednocen\u00ed v\u0161ech Slovan\u016f. Vyjedn\u00e1val s\u00a0kn\u00ed\u017eetem Windischgr\u00e4tzem o\u00a0zastaven\u00ed palby na Prahu v\u00a0\u010dervnu 1848. Pozd\u011bji byl Jan Norbert dokonce poslancem slavn\u00e9ho Krom\u011b\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu. Za svou \u010dinnost byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n polici\u00ed a\u00a0nakonec znechucen z\u00a0politick\u00e9 situace ze v\u0161ech funkc\u00ed s\u00e1m odstoupil.<\/p>\n

V roce 1833 se Jan Norbert o\u017eenil s\u00a0\u017dofi\u00ed z\u00a0Wiedersperku (1805-1884). Norbert s\u0148atkem vy\u017eenil velk\u00e9 sb\u00edrky rodiny Dob\u0159ensk\u00fdch a\u00a0i jejich pal\u00e1c, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v\u00a0Pansk\u00e9 ulici na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b pra\u017esk\u00e9m. D\u016fm, kter\u00fd je dnes naz\u00fdv\u00e1n Neuberkovsk\u00fd, z\u00edskal na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed\u00a0Karel Ferdinand Dob\u0159ensk\u00fd z\u00a0Dob\u0159en\u00edna.<\/strong>\u00a0Budovu p\u0159estav\u011bl v\u00a0barokn\u00edm slohu, pal\u00e1c Dob\u0159ensk\u00fdch pat\u0159il k\u00a0t\u011bm nejvzhledn\u011bj\u0161\u00edm \u0161lechtick\u00fdm s\u00eddl\u016fm. Kdy\u017e se stal majitelem budovy rod z\u00a0Neuberku, po\u0159\u00e1daly se v\u00a0n\u011bm setk\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch osob \u010desk\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

Od roku 2004 s\u00eddl\u00ed v\u00a0tomto pal\u00e1ci\u00a0<\/span>brazilsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed<\/strong>. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee Al\u017eb\u011bta Dob\u0159ensk\u00e1 z\u00a0Dob\u0159enic, potomek rodu, kter\u00fd postavil tento pal\u00e1c, se provdala v\u00a0roce 1908 ve Versailles za Pedra de Alcantara, syna brazilsk\u00e9 korunn\u00ed princezny Isabely a\u00a0francouzsk\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho prince Gastona Orle\u00e1nsk\u00e9ho. Pedro s\u0148atkem ztratil pr\u00e1vo na tr\u016fn.<\/span><\/p>\n

A dost\u00e1v\u00e1m se k\u00a0dal\u0161\u00ed generaci ryt\u00ed\u0159\u016f. Syn Jana Norberta,\u00a0Jan Eduard z\u00a0Neuberka\u00a0<\/strong>(1834-1892)<\/strong>, byl stejn\u011b jako otec \u0161lechtic a\u00a0politik. Na rozd\u00edl od otce, kter\u00fd se narodil a\u00a0zem\u0159el na sv\u00e9m panstv\u00ed v\u00a0\u010cejeti\u010dk\u00e1ch, Jan Eduard se ji\u017e narodil v\u00a0Praze a\u00a0zem\u0159el v\u00a0M\u011bln\u00edku, kde m\u011bl \u0161lechtick\u00fd rod tak\u00e9 sv\u00e9 panstv\u00ed. Ale \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota tr\u00e1vil na v\u00a0na\u0161em kraji, na velkostatku v\u00a0\u010cejetic\u00edch a\u00a0na z\u00e1mku v\u00a0Neuberku. Byl to velkostatk\u00e1\u0159, ale i\u00a0r\u00e1d zahradni\u010dil.<\/p>\n

P\u016fsobil tak\u00e9 v\u00a0r\u016fzn\u00fdch spole\u010dnostech. Stal se \u010dlenem Vlastenecko-hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti, v\u00a0\u010cesk\u00e9 zahradnick\u00e9 spole\u010dnosti pracoval jako m\u00edstop\u0159edseda. V\u00a0zemsk\u00fdch volb\u00e1ch v\u00a0lednu 1867 byl zvolen na \u010cesk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm za kurii velkostatk\u00e1\u0159skou. I\u00a0v\u00a0dal\u0161\u00edch zemsk\u00fdch volb\u00e1ch byl zvolen do sn\u011bmu, v\u00a0n\u011bm\u017e zastupoval Stranu konzervativn\u00edho velkostatku, kter\u00e1 podporovala \u010desk\u00fd a\u00a0federalistick\u00fd program.<\/p>\n

Jan Eduard se o\u017eenil v\u00a0roce 1859 s\u00a0Annou Mari\u00ed Pavl\u00ednou, dcerou Josefa Jana hrab\u011bte \u0160porka, p\u00e1na na Krnsku.Jan Eduard rozmno\u017eil bohat\u00e9 sb\u00edrky po otci, \u010d\u00e1st sb\u00edrek odk\u00e1zal N\u00e1rodn\u00edmu muzeu v\u00a0Praze. Mnoho expon\u00e1t\u016f z\u00a0jeho sb\u00edrky vystavuje i\u00a0Um\u011blecko-pr\u016fmyslov\u00e9 muzeum. Jan Eduard zem\u0159el ve sv\u00e9 vile u\u00a0M\u011bln\u00edka. Na poh\u0159bu se se\u0161lo mnoho lid\u00ed, zejm\u00e9na p\u0159i\u0161la \u010desk\u00e1 aristokracie, politici ale i\u00a0z\u00e1stupci z\u00a0um\u011bleck\u00fdch kruh\u016f.<\/p>\n

D\u011bdicem z\u00e1mku v\u00a0Neuberku byl jeho syn\u00a0Maxmili\u00e1n z\u00a0Neuberka.<\/strong>\u00a0Na z\u00e1mku v\u00a0Neuberku byla je\u0161t\u011b \u010d\u00e1st sb\u00edrky, ale tu Max rozprod\u00e1val po \u010d\u00e1stech v\u00a0antikvari\u00e1tech. Knihovna N\u00e1rodn\u00edho muzea se s\u00a0n\u00edm sna\u017eila dohodnout na odkoupen\u00ed zbyl\u00fdch vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. Zbyl\u00e9 knihy z\u016fstaly na z\u00e1mku v\u00a0Neuberku a\u00a0po smrti posledn\u00edho mu\u017esk\u00e9ho potomka \u010dejetick\u00e9 v\u011btve Maxmili\u00e1na v\u00a0roce 1921, zd\u011bdila v\u0161e jeho jedin\u00e1 dcera Al\u017eb\u011bta Ad\u00e9la (1894-1981), kter\u00e1 \u017eila st\u0159\u00eddav\u011b na Neuberku a\u00a0v\u00a0Praze. \u010c\u00e1st sb\u00edrky p\u0159edala v\u00a0roce 1946 N\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed komise Knihovn\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea a\u00a0ta je za\u0159adila do sv\u00e9ho fondu.<\/p>\n

Ve 20. stolet\u00ed z\u00e1mek vlastnila\u00a0Al\u017eb\u011bta Ad\u00e9la<\/strong>, jej\u00ed\u017e matka byla Angli\u010danka, po v\u00e1lce byla ale pova\u017eov\u00e1na za N\u011bmku. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jej\u00ed p\u0159edci, a\u010d N\u011bmci, se c\u00edtili b\u00fdt \u010cechy, pro n\u011b sb\u00edrali a\u00a0zachra\u0148ovali star\u00e9 \u010desk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 pam\u00e1tky, ale nov\u00fdm pov\u00e1le\u010dn\u00fdm vl\u00e1dc\u016fm to bylo jedno. Patrn\u011b neznali d\u011bjiny a\u00a0ani nem\u011bli z\u00e1jem pochopit souvislosti. Jedin\u00e9, co je zaj\u00edmalo, byl z\u00e1mek. Stejn\u011b tak N\u011bmce b\u011bhem v\u00e1lky, v\u00a0roce 1942 obsadili \u010d\u00e1st are\u00e1lu, v\u00a0\u010d\u00e1sti bydlel perzon\u00e1l. Al\u017eb\u011bta Ad\u00e9la zde v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky nebydlela, po v\u00e1lce musela pracovat jako ukl\u00edze\u010dka a\u00a0v\u00a0roce 1968 se j\u00ed poda\u0159ilo emigrovat do Rakouska, kde tak\u00e9 pozd\u011bji zem\u0159ela. Po v\u00e1lce se do z\u00e1mku nast\u011bhovalo velitelstv\u00ed rusk\u00e9 arm\u00e1dy, a\u00a0t\u00edm se dokonal z\u00e1nik kdysi tak kr\u00e1sn\u00e9ho objektu. V\u0161e, co zde zbylo, bylo zni\u010deno, sp\u00e1leno nebo rozkradeno. Pozd\u011bji se o\u00a0z\u00e1mek m\u011bla starat Mlad\u00e1 Boleslav, ale devastace pokra\u010dovala. Nyn\u00ed m\u00e1 soukrom\u00e9ho vlastn\u00edka, kter\u00fd sl\u00edbil obnovu, ale nen\u00ed to jist\u011b jednoduch\u00e9. Mus\u00edme si po\u010dkat\u2026<\/p>\n

Jak vid\u00edte z\u00a0fotek, z\u00e1mek je jednopatrov\u00e1 budova, dvouk\u0159\u00eddl\u00e1. Krat\u0161\u00ed k\u0159\u00eddlo je pod sk\u00e1lou, je zde i\u00a0hlavn\u00ed vchod do z\u00e1mku, na del\u0161\u00ed k\u0159\u00eddlo u\u00a0silnice navazoval d\u0159\u00edve pivovar, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy a\u00a0ml\u00fdn. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee okna v\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed jsou men\u0161\u00ed.<\/p>\n

Do are\u00e1lu se vstupuje volutovou br\u00e1nou, na lev\u00e9 stran\u011b je um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy tohoto rodu o\u00a0\u010deskou kulturu. Nalevo je dlouh\u00e1 z\u00e1meck\u00e1 budova, uprost\u0159ed studna a\u00a0napravo od br\u00e1ny b\u00fdval\u00e1 kon\u00edrna a\u00a0dal\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. Do z\u00e1mku se d\u0159\u00edve chodilo hlavn\u00edm vstupn\u00edm pr\u016f\u010del\u00edm, p\u0159ed n\u00edm byl kr\u00e1sn\u00fd anglick\u00fd park. Nad prost\u0159edn\u00edm oknem v\u00a0pat\u0159e je pravd\u011bpodobn\u011b alian\u010dn\u00ed erb Neuberk\u016f.<\/p>\n

Z p\u016fvodn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1mku se nic nedochovalo. Ve dvou m\u00edstnostech se nach\u00e1zej\u00ed fresky s\u00a0mytologick\u00fdmi v\u00fdjevy, kter\u00e9 vytvo\u0159il barokn\u00ed um\u011blec V\u00e1clav Vav\u0159inec Reiner. Douf\u00e1m, \u017ee se majiteli poda\u0159\u00ed m\u00edstnosti i\u00a0fresky opravit, v\u017edy\u0165 tento mal\u00ed\u0159 pat\u0159il k\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm mal\u00ed\u0159\u016fm sv\u00e9 doby.<\/p>\n

B\u00fdval\u00fd z\u00e1meck\u00fd dv\u016fr<\/strong>\u00a0je dnes naproti z\u00e1mku p\u0159es hlavn\u00ed silnici. Vstupuje se do n\u011bj polokruhovou br\u00e1nou, po obou stran\u00e1ch jsou so\u0161ky sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, alespo\u0148 si to mysl\u00edm. Sochy jsou kr\u00e1sn\u00e9, ale nevid\u011bla jsem na nich \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1pisy. Ono to cel\u00e9 vypad\u00e1 zaj\u00edmav\u011b, d\u0159\u00edve jsem si myslela, \u017ee pr\u00e1v\u011b toto je vstup do z\u00e1mku, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsou otev\u0159en\u00e1 vrata, kter\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 vstupu nelichot\u00ed. Ale jist\u011b spl\u0148uj\u00ed sv\u016fj \u00fa\u010del.<\/span><\/p>\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159skou budovou b\u00fdval na v\u0161ech panstv\u00edch\u00a0pivovar\u00a0<\/strong>a nebylo tomu ani tady jinak. O\u00a0zdej\u0161\u00edm pivovaru se p\u00ed\u0161e ji\u017e v\u00a016. stolet\u00ed. Neuberk\u016fm pat\u0159il asi do roku 1927, pak ho odkoupil, podobn\u011b jako dal\u0161\u00ed mal\u00e9 pivovary, pivovar Kl\u00e1\u0161ter Hradi\u0161t\u011b nad Jizerou a\u00a0pou\u017e\u00edval ho jako sklad piva.<\/p>\n

Z\u00e1meck\u00fd pivovar ryt\u00ed\u0159e z\u00a0Neuberku, jak se naz\u00fdval, nebyl a\u017e tak mal\u00fd. Ro\u010dn\u011b se zde vyrobilo asi 3000 hl piva. Pivo i\u00a0v\u00edno dod\u00e1val i\u00a0do boleslavsk\u00fdch hospod. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0ned\u011bli se v\u00a0m\u00edstn\u00edm \u201eSkl\u00edpku\u201c sch\u00e1zelo plno v\u00fdletn\u00edk\u016f z\u00a0Mlad\u00e9 Boleslavi a\u00a0okol\u00ed. Pilo se zde nejen pivo, ale hlavn\u011b vynikaj\u00edc\u00ed m\u011blnick\u00e9 v\u00edno, vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 na vinic\u00edch, kter\u00e9 vlastnila \u010d\u00e1st neubersk\u00e9ho rodu. Hostinec st\u00e1val vedle neubersk\u00e9ho ml\u00fdna. Nejv\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f bylo na sv\u00e1tek sv. V\u00e1clava a\u00a0pak v\u00a0obdob\u00ed, kdy se stav\u011bl \u010cejetick\u00fd cukrovar. Stavba v\u00a0\u010cejeti\u010dk\u00e1ch prob\u00edhala kolem roku 1872, i\u00a0kdy\u017e p\u016fvodn\u011b m\u011bl podnik st\u00e1t v\u00a0Deb\u0159i. Ale \u010cejeti\u010dky po\u017eadovaly men\u0161\u00ed \u010d\u00e1stku za pozemky. Jist\u011b k\u00a0velk\u00e9 radosti zdej\u0161\u00edch hospodsk\u00fdch\u2026<\/p>\n

Vedle pivovaru st\u00e1l a\u00a0je\u0161t\u011b st\u00e1le stoj\u00ed, i\u00a0kdy\u017e ji\u017e nemele,\u00a0vodn\u00ed ml\u00fdn<\/strong>\u00a0z\u00a016. stolet\u00ed. Jmenoval se \u201ePod R\u00e1covem\u201c (zanikl\u00fd hrad, psala jsem o\u00a0n\u011bm na za\u010d\u00e1tku \u010dl\u00e1nku) nebo \u201eSp\u00e1len\u00fd ml\u00fdn\u201c. Od roku 1860 pat\u0159il ml\u00fdn V\u00e1clavu Cicv\u00e1rkovi, kter\u00e9mu se \u0159\u00edkalo \u201emlyn\u00e1\u0159 s\u00a0vysok\u00fdm C\u201c, proto\u017ee kr\u00e1sn\u011b zp\u00edval a\u00a0znal se s\u00a0n\u011bkter\u00fdmi v\u00fdznamn\u00fdmi osobnostmi tehdej\u0161\u00edho kulturn\u00edho sv\u011bta. \u010cast\u00fdm hostem na ml\u00fdn\u011b byl Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k. V\u00a0roce 1869 postavil novou obytnou budovu a\u00a0nov\u00fd ml\u00fdn. Br\u00e1na do ml\u00fdnsk\u00e9ho dvora byla ozdobena dv\u011bma sochami ryt\u00ed\u0159\u016f, kter\u00e9 dal ryt\u00ed\u0159 z\u00a0Neuberku mlyn\u00e1\u0159i. Od roku 1891 byl majitelem ml\u00fdna ze\u0165 V\u00e1clava Cicv\u00e1rka Jan Dlaba\u010d. Ten ho zmodernizoval, z\u0159\u00eddil i\u00a0novou parn\u00ed pek\u00e1rnu. Po n\u011bm zd\u011bdil ml\u00fdn jeho syn, v\u00a0t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech budovu p\u0159estav\u011bl a\u00a0zv\u00fd\u0161il o\u00a0patro. Pak p\u0159i\u0161lo zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed a, jak to \u010dasto b\u00fdvalo, devastace. V\u00a0restituci byl navr\u00e1cen p\u016fvodn\u00edm majitel\u016fm, kte\u0159\u00ed ho opravili. \u010c\u00e1st budovy, i\u00a0se jm\u00e9nem majitele, m\u016f\u017eete vid\u011bt na jedn\u00e9 z\u00a0fotografi\u00ed.<\/p>\n

Jen lituji, \u017ee z\u00e1mek ani ml\u00fdn nen\u00ed v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b otev\u0159en pro ve\u0159ejnost. Je to \u0161koda, ale snad alespo\u0148 z\u00e1mek bude v\u00a0budoucnu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159\u00edstupn\u00fd. Nem\u011bli bychom zapom\u00ednat na rody, kter\u00e9 p\u0159isp\u011bly sv\u00fdm z\u00e1jmem a\u00a0pen\u011bzi k\u00a0zachov\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch d\u011bl na\u0161\u00ed historie. Byli to mecen\u00e1\u0161i um\u011bn\u00ed a\u00a0kultury, z\u00fa\u010dast\u0148ovali se i\u00a0mladoboleslavsk\u00e9ho \u017eivota, sna\u017eili se o\u00a0zachov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch pam\u00e1tek. A\u00a0nen\u00ed jejich vina, \u017ee nemohli pokra\u010dovat ve sv\u00e9m \u00fasil\u00ed. Jak je vid\u011bt z\u00a0m\u00fdch fotek, devastace prob\u011bhla, tak jako na mnoha jin\u00fdch m\u00edstech, nyn\u00ed si m\u016f\u017eeme jen p\u0159e\u010d\u00edst, jak\u00e1 zaj\u00edmav\u00e1 budova tu stoj\u00ed a\u00a0kdo se o\u00a0ni zaslou\u017eil a\u00a0doufat, \u017ee bude op\u011bt kr\u00e1sn\u00e1 a\u00a0v\u00fdznamn\u00e1 sv\u00fdm poselstv\u00edm.<\/p>\n

Literatura\u00a0<\/strong>– D\u011bjiny obc\u00ed okresu mladoboleslavsk\u00e9ho a\u00a0ben\u00e1teck\u00e9ho, sebralo a\u00a0napsalo u\u010ditelstvo okresu mladoboleslavsk\u00e9ho v\u00a0\u010dele s\u00a0Karlem Sellnerem, okresn\u00edm \u0161koln\u00edm inspektorem. Kniha je z\u00a0roku 1926.<\/p>\n

Wikipedie<\/p>\n

Boleslavsk\u00fd den\u00edk<\/p>\n

Provenio, Knihovna N\u00e1rodn\u00edho muzea<\/p>\n

Fotografie<\/strong>\u00a0\u2013 Wikipedie a\u00a0m\u00e9 vlastn\u00ed<\/p>\n

 <\/p>\n

Jan Norbert z Neuberka<\/strong> – z m\u00e9ho pohledu nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed osoba Neubersk\u00e9ho rodu. Fotka je z Mati\u010dn\u00edch list\u016f.\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Al\u017eb\u011bta Dob\u0159ensk\u00e1 z Dob\u0159enic<\/strong> – potomek slavn\u00e9ho rodu, \u010desk\u00e1 \u0161lechti\u010dna. Se sv\u00fdm man\u017eelem m\u011bli p\u011bt d\u011bt\u00ed, je poh\u0159ben\u00e1 v Braz\u00edlii.\u00a0\"\"<\/a>Revoluce v roce 1848<\/strong> – boj na barik\u00e1d\u00e1ch v \u010dervnu 1848\"\"<\/a><\/p>\n

Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd sn\u011bm<\/strong> – Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e v polovin\u011b 19. stolet\u00ed, vlevo je arcibiskupsk\u00fd z\u00e1mek, kde \u00fastavod\u00e1rn\u00fd sn\u011bm zasedal. Litografie Augusta Hauna podle kresby Franze Kaliwody.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

Hlavn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed z\u00e1mku<\/strong> – kdysi hlavn\u00ed vchod do z\u00e1mku, nad oknem je vid\u011bt alian\u010dn\u00ed erb. P\u0159ed z\u00e1mkem b\u00fdval anglick\u00fd park.\u00a0\"\"<\/a>\"\"<\/a>Z\u00e1meck\u00e1 budova u hlavn\u00ed silnice<\/strong> – pohled z obou stran\"\"<\/a>\"\"<\/a>Vstup do z\u00e1meck\u00e9ho are\u00e1lu<\/strong> – kr\u00e1sn\u00e1 br\u00e1na, na lev\u00e9 stran\u011b plaketa, napravo od br\u00e1ny b\u00fdval\u00e9 kon\u00edrny a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy.\"\"<\/a>\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a> <\/p>\n

Celkov\u00fd pohled na b\u00fdval\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr s pivovarem a ml\u00fdnem<\/strong>. Z obou stran vrat jsou so\u0161ky. Budova je kr\u00e1sn\u011b opraven\u00e1. Na posledn\u00edm sn\u00edmku vid\u00edme vzadu \u010d\u00e1st Dlaba\u010dova ml\u00fdna.\"\"<\/a>\"\"<\/a><\/a>\"\"<\/a>\"\"<\/a><\/a>\"\"<\/a>\"\"<\/a><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00e1\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, cel\u00e9 lo\u0148sk\u00e9 jaro a\u00a0l\u00e9to jsem se p\u0159ipravovala na n\u00e1v\u0161t\u011bvu Ji\u0159inky, kter\u00e1 se m\u011bla odehr\u00e1t na konci \u0159\u00edjna. \u010casto jsme si psaly a\u00a0volaly, sla\u010fovaly program, nab\u00edzela jsem j\u00ed r\u016fzn\u00e9 mo\u017enosti, jak se sezn\u00e1mit s\u00a0m\u00fdm okol\u00edm. Osud n\u00e1m nep\u0159\u00e1l a\u00a0u\u017e jsme se nesetkaly. Z\u016fstaly mi pozn\u00e1mky a\u00a0z\u00e1pisky, na kter\u00e9 jsem narazila p\u0159i \u00faklidov\u00e9m \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00e9 … Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed „Neuberkov\u00e9 – mecen\u00e1\u0161i a ryt\u00ed\u0159i“<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181,112],"tags":[],"class_list":["post-10710","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kam-se-uz-s-jirinkou-nepodivame","category-vzpominky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10710","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10710"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10710\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10747,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10710\/revisions\/10747"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10710"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10710"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/dortiky.happz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10710"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}