Levandule lékařská je krásně voňavá rostlinka. Mám na zahradě několik keříčků, květy sbírám a suším. Používám je do směsi s jinými bylinkami. Pomáhá při bolestech hlavy, při bolení břicha, játra a žlučník si ji také pochvalují. I při běžném nachlazení, nebo při chřipkách a angínách nám pomůže, nejlépe když  budeme inhalovat její silice. Ale nejvíce ji používám ve formě oleje, na drobná poranění, na suchou kůži, která mě dost trápí i na pálení po útoku komárů nebo jiné havěti. Pár kapek oleje přidávám i do čaje v chladném období jako prevenci proti nachlazení.

Na olej si natrháme na kousky levandulové květy, nacpeme jich co nejvíce do sklenice a zalijeme za studena lisovaným bio slunečnicovým olejem. Sklenici postavíme na tmavé místo a za tři týdny obsah přecedíme a z listů vymačkáme co nejvíce oleje. Olej nalijeme do skleniček, přidáme pár nových květů, uzavřeme a chráníme před světlem. 

V letošním roce máme neuvěřitelné množství klíšťat. Většinou mívám jedno za rok, letos tři do týdne. Tak jsem zkusila s nimi bojovat. Četla jsem kdysi, že některým roztočům nevoní levandule a rozmarýn. Obojí mám na zahradě, natrhala jsem větší hrst od obou bylinek a vložila do jednoho litru svařené vody. Nechala jsem přes noc louhovat, pak jsem přidala 1 lžíci bílého vinného octa, o němž si také myslím, že odpuzuje hmyz. Pak jsem vše přecedila, z bylin nálev vymačkala a nalila do lahvičky s rozprašovačem. Stříkám se několikrát denně, když jdu na zahradu nebo do lesa, v teple je to příjemné osvěžení. Používám ho čtrnáct dní a zatím jsem žádné klíště neměla, což považuji za velký úspěch. A tak svůj recept píši, možná, že někomu také používání přípravku pomůže. 

Zkoušela jsem ho poprvé a nevím, jakou bude mít trvanlivost. Mám ho tedy v ledničce, měl by několik týdnů vydržet. Bude lepší dělat ho po menších várkách, přece jenom se dělá z ovoce, to bývá choulostivé.

Dělala jsem ho podobně jako měsíčkový krém, jen jsem použila čerstvé bobulky rakytníku. Na příští várku použiji mražený, nemělo by to vadit. Sádlo uškvaříme klasicky, bez použití soli či jiného koření. Čisté sádlo přecedíme, škvarky použijeme na jiný pokrm. Plody rakytníku otrháme, omyjeme a necháme okapat. Asi do čtvrt litru sádla jsem přidala větší hrst plodů, promíchala a nechala stát do druhého dne. Pak jsem vše ohřála a opět ponechala do dalšího dne. Třetí den jsem vše po zahřátí přecedila do kelímků a uložila v chladu.

Použití je podobné jako u měsíčkového krému, na různé kožní drobné problémy, opařeniny, vyrážky nebo svědění. Navíc má mít tento krém omlazovací účinek, měl by bojovat se stárnutím pokožky.

Když jsem včera, tak jako každý den kdy neprší, otrhávala květy z divizny, volala na mě přes plot známá, proč ty květy otrhávám. A tak jsem jí vysvětlila, že u nás květy divizny sušíme každý rok a vaříme z ní čaj. A protože ona neznala tuto léčivku, píši tento článek pro ty, kteří neznají a mohli by léčivé vlastnosti bylinky využít.

U nás roste divizna na zahradě. Prvním rokem vyroste pouze spodní část, druhým pak hlavní stonek, který se postupně rozvětvuje. Postupně narůstají květy a rostlina neustále roste do výšky. Je krásná, vysoká a její žluté květy září. Kvete po celé léto, někdy od konce června až do září. Každé dopoledne květy otrhávám, ale pouze ty pěkně rozkvetlé. Na rostlině zůstanou pouze poupata, některá se  přes noc otevřou a když je neseberete, přes den uvadnou a spadnou. Každý kvítek kvete tedy pouze jeden den.

Květy chodívám  trhat kolem jedenácté, až se napasou včeličky a čmeláci. Nechávám je na plechu na sluníčku, aby rychleji uschly. A také vylétnou všechny broučkové a mušky, které tam někdy bývají. Několikrát za den je protřepu, k večeru je dávám na patro, kde máme větší teplo a tam rozložené na papíře doschnou. Pak je přes sítko s většími oky proseji, abych se zbavila droboučkých částí, které pak mohou v uvařeném čaji dráždit. Usušené květy dávám do skleněných lahví, uzavřu a uložím do papírové krabice, aby je neznehodnotilo světlo.

A její využití? Hlavně je výborná při nachlazení, uvolňuje hleny, čistí průdušky, pomáhá při chrapotu, při zánětu průdušek a hrtanu a napomáhá odstranit dráždění horních cest dýchacích. A velice je účinná při kašli, ale také dokáže lépe než léky vyléčit zápal plic, jak jsme se už přesvědčili.

Čaj připravuji klasicky, horkou vodou zaliji asi lžíci květů v hrnku. Nechám asi 5 minut, pak scedím a osladím lžičkou medu.

Řeřicha je bylinka, kterou si pěstuji celoročně na světlém místě u okna. Nejenom že krásně vypadá a pokrmy ozdobí, ale je také velice zdravá. Obsahuje plno vitamínů, hlavně  céčko a vitamíny skupiny B. Také má mnoho nerostných látek, především draslík, železo, hořčík a vápník. Podporuje imunitu, antioxidanty v ní obsažené pomáhají bojovat s nežádoucími látkami v našem těle. Prospívá hlavně ledvinám a močovým cestám, ale také při nachlazení, podporuje trávení a ulehčuje práci žlučníku a játrům při zpracování přijaté potravy.

Její pěstování je velice jednoduché. Já si ji vysévám jednou za tři dny, abych ji měla neustále připravenou k použití, hlavně přes zimu, kdy na zahrádce nemám žádné bylinky. Tácek si vyložím klasickou vatou a poliji vodou. Nechám nasáknout, přebytek odliji a pak povrch posypu semínky řeřichy. Sypu hodně hustě, ne všechna semínka zakoření. Pak už stačí každý den zalít, přebytek vody po chvíli odlít a během týdne rostlinky vyrostou. Před použitím je opláchnu přímo na tácku, tím zbytek současně zaliji a ustřihnu si množství, které potřebuji.

Semínka si kupuji hlavně v tomto období, kdy je mají v nabídce všechny prodejny prodávající semínka rostlin. Během roku je to již s nabídkou problematické, proto si jich nyní kupuji kolem dvaceti sáčků a během roku vysévám. V létě ne tak často jako v zimě, využívám také jiné bylinky z naší zahrady.

Řeřicha je bylinka, kterou můžete přidat kamkoli. Do pomazánek, nádivek, salátů, sypu s ní hotové pokrmy. Ale úplně nejvíc vynikne její trochu štiplavá chuť, když s ní posypeme máslem nebo domácím sádlem namazaný chléb. Je také velice vhodná na vaječné pokrmy, tam vynikne její pomoc při trávení vajec, které bývají tížeji stravitelné.

Takto zvláštním názvem nazývala moje babička pochoutku, kterou mně dělávala, když jsem byla malá. Jedná se o utřené vaječné žloutky s medem. Vajíčka byla naše a vždy ta poslední snešená, čerstvost byla zaručena. Ale toto mlsání se konalo pouze tehdy, když mě bolelo v krku nebo při chrapotu. Také já jsem takto občas léčila své děti a lze říci, že je to léčba účinná…

Každý rok si chodívám k našim sousedům natrhat rakytníkové bobulky. Jsou moc zdravé, jak jistě všichni víte,  v množství vitamínů a zdraví prospěšných látek je máloco překoná.

Bobulky otrhám, pak je propláchnu přes cedník vodou a část plodů dám do misky s víčkem zmrazit. Během zimy postupně odebírám a používám buď na čaj nebo přidávám ovoce do jogutu nebo tvarohu.

Část úrody hned po sběru zpracuji na různé výrobky, některé vydrží rok, hlavně marmelády, sirupy, olej, ostatní nemají tak dlouhou trvanlivost, dělám tedy menší množství a podle potřeby si můžu další várku udělat ze zmrazených bobulek. A nyní, co jsem letos vytvořila, třeba se návody budou hodit i vám.

Rakytníkový olej

Rakytníkové bobule nasypeme do čisté a suché sklenice. Zalijeme až po okraj tím nejlepším slunečnicovým olejem a uzavřeme. Postavíme na světlé a slunečné místo a necháme asi týden stát. Potom olej slijeme do menší skleničky a uzavřeme. Na obrázku je vidět, jak velkou sklenici jsem použila a kolik oleje se vytvoří. Olej přidávám po lžičce do zeleninových salátů nebo ho používám při poranění kůže nebo v zimě na popraskané ruce. Rakytníkový sirup 

Odměříme si 3 litry plodů, umeleme je nebo rozdrtíme, přidáme 20g kyseliny citronové a zalijeme 2 litry převařené vody. Necháme přikryté 24 hodin stát. Potom přecedíme a odměříme množství šťávy. Na 1 litr tekutiny dáme 1 kg cukru. Zahřejeme  a mícháme, až se nám všechen cukr rozpustí. Poté nalijeme do lahví nebo sklenic a uzavřeme. Rakytník s medem

250g opraných  plodů rozmixujeme na kaši a přecedíme. Odvážíme si množství čisté šťávy  a přidáme stejné množství tekutého medu. Promícháme a lijeme do skleniček a uzavřeme. Skladujeme v ledničce a po lžičce pojídáme nebo přidáváme do čaje nebo třeba jogurtu. Rakytník utřený s cukrem

Bobulky rakytníku smícháme v poměru 1:1 s cukrem a částečně rozdrtíme. Mícháme, až se nám většina cukru rozpustí. Pak dáme do skleniček a uzavřeme. Použití je stejné jako u výrobku s medem, denně bychom měli sníst dvě lžičky tohoto životabudiče.Rakytníková marmeláda

Vařím marmeládu stejně jako z jiného ovoce. Odšťavňovačem získáme šťávu, tu si odměříme, na 1 litr dávám 1 kilo cukru. Zkráceně napíši postup, delší je u mých zavařenin. Tak tedy nejprve šťávu povaříme 10 minut, pak přidáme cukr a 1 sáček Pektogelu a po přivedení k varu vaříme dalších 10 minut. Potom nalijeme do skleniček, uzavřeme a neotáčíme. Rakytníkový čaj

Čaj si vařívám i během roku, používám pouze listy z rakytníku. Ty jsou také léčivé. Když už jsou plody, přidávám i je. Zalívám vroucí vodou a nechám asi 5 minut odstát a pak popíjím. Plody samozřejmě také sním…