Domek je dřevěný, vyrobil ho manžel. Dcera vybrala různé hry, které doma ještě nemají a jsou všechny připevněny tak, aby se daly sundat. 

Vnučce jsou dnes 4 roky a tak jsem jí připravila novou knížku. Už strojí panenky, ví, co nosí kluci a co holčičky, ráda si hraje s panenkami. Tak jsem jí ušila knihu, kde jsou všechny pokoje i se šatnou. Jednotlivé stránky jsem spojila mašlí, aby se daly jednoduše vyndat a sloužily na hraní. Stránky se tak dají rozložit a panenka se může volně pohybovat po bytě.

Obal jsem vyztužila, na vrchní stranu našila kapsu s kytičkami, kam se dají obě postavičky zasunout. Mám kluka i holčičku, jsou ze dvou vrstev, hlava ze tří, aby se daly měnit vlásky a neutrhla se. Na končetinách a trupu jsou našité suché zipy, aby se dalo měnit oblečení. Skoro všechno, vyjma skříně či postele, se dá sundat, použít jinam, vše je na suchém zipu nebo knoflíčcích. Varianty použití jsou nekonečné, ať už oblečení, nádobí, knížky, stolečky, vázy, kytičky, vše lze použít na různých stránkách.

Na první stránce jsou dveře do bytu se slepičkou, oblíbeným to zvířetem, vajíčky, kytičkou a motýlkem. Vajíčka jsou vložena do trávy, sluníčko je na zipu, ostatní věci jsou zajištěné knoflíčky.

Obývací pokoj, stejně jako ostatní pokoje, je na dvou stránkách. Křeslo i sedačka mají našitý zip  pro polštářky nebo zvířátka. Všechno zařízení se dá sundat, posunout nebo vyměnit. 

V levé části kuchyně jsou skříňky, šuplíčky, trouba a plocha na pověšení čehosi. V horní části skříňky je nádobí, v dolní zásuvky a trouba, do níž lze vložit jídlo. V pravé části je velká lednice s mrazákem napěchovaná potravinami, hodiny s ručičkami, kterými lze pohybovat, stůl se židlí, kam si může sednou kuchařka či strávník a nechybí kuchařky.

V levé části ložnice je bytelná postel s polštářem a peřinou, okno, v němž se dají vyměňovat obrázky podle denní doby a stoleček, do něhož lze vkládat třeba knížky na čtení. V pravé části je stojan na oblečení, poličky s knížkami, stolek, kam lze přidat židli z obývacího pokoje a váza s květinami, také lze vyměnit kytičku. 

Koupelna je také na dvou stránkách. Na jedné je pračka, do níž lze vkládat prádlo, polička na prací prášky a fén a záchod. Na druhé je vana, kam lze zasunout panenku, ručníky, umyvadlo a skříňka na uklízecí prostředky. 

Následují dvě stránky šatny. Vložila jsem do šití oblečků, že se mi do jedné skříně nevešly. Na jedné straně je napěchovaná skříň, na druhé volně kousky pověšené. Využila jsem i dveře skříně, v levé části je zásoba botiček, vnučka je má ráda, v pravé jsou  na výměnu vlásky. 

Na další stránce je v horní části pokračování šatny, ve spodní spíž na potraviny. Myslím, že vnučce spojení těchto dvou částí nebude vadit.

A zde máme úklidovou místnost. Žehlící prkno s napařovací žehličkou, šňůru s kolíčky na věšení prádla, vysavač a koš na prádlo nebo na kdovíco..,.

Poslední stránka obsahuje dvě kapsičky napěchované zdravotnickými potřebami. A protože tyto věci běžně vnučka k hraní používá, ponechala jsem je v původním stavu. Doktorkou je velmi ráda, léčí nejen panenky a zvířátka, ale i všechny, kteří jsou kolem ní…

Kačenka je úžasná modrooká roční holčička, Petřík tříletý chlapík. Stránky jsem ušila na jejich věk.  Pro Kačenku jsem v maximální míře využila látku se zvířátky a jen je doplnila hračkami. Petříkovi jsem „nandala“ víc úkolů, jistě je zvládne-:)

Obě knížky měly 10 stránek, 5 listů. Pro Kačenku byly ve velikosti 20 krát 20, aby je měla menší, pro Petříka v klasické 25 krát 25. V tomto článku ukáži stránky, které jsem dělala poprvé. Zvlášť oblíbené motivy a úkoly u naší vnučky jsem zhotovila znovu. U prvních čtyř stránek využívám zvířátka, Kačenka je jistě brzy pozná a bude vědět, jak se ozývají. Jen jsem je malinko doplnila.

Stránka s kravičkou – kytičky sice mají knoflíček, ale jsou pouze na suchém zipu, z obláčku prší

Stránka s koníkem – červená kytka je navléknutá na velkém knoflíčku, motýlci, kytičky a listy jsou se zipem. Dole je lišta, na kterou je možné přilepit cokoli.

Stránka s rybníčkem – rybičky a mráček jsou na zipu, třešničky se pohybují

Stránka s ovečkami – pod mráčkem se skrývá sluníčko, obláček lze posunout a zakrýt ho nebo také ne. Kytičky jsou na knoflíčkách, ale měly by jít dobře „rozepnout“. Beruška to vše v trávě sleduje…

Stránka se ZOO – dole je ponechána kapsička na různé motivy. Vytvořila jsem žirafu, slona a ptáčky, kteří  doplňují sluníčka.

Stránka s pexesem – je jednodušší, zbude místo na odlepený čtvereček. Na první poznání dvou stejných zvířátek je to moc dobré, u nás se to osvědčilo…

Stránka s vílou Amálkou – nezakrývala jsem dětskou postavičku, jen ji doplnila lístky, rybičkami a sluníčkem

Stránka s opičkami – doplnila jsem palmy a banány, našila jsem zip i k dalším opičkám, aby je mohla Kačenka postupně nakrmit  všechny

Stránka s čísly – v kapsičce je sada čísel, lístky se přilepují podle spodního tvaru, který jsem vystřihla z různých barevných látek, aby měl Petřík také trochu té barevnosti.

Stránka s drakem – ohon je složen z barevných koleček, venkovní prostředí jsem doplnila palmami a banány

Stránka s tvary – spodní díl je našitý, jak napravo ukazuji, vrchní se podle tvaru přilepuje 

Stránka se strašidlem – strašidlo je doplněné barevnými kolečky, na měsíčku spí sovička a špachtle dle barvy se zasunují

Stránka vánoční – velký tučňák dohlíží na nadílku v podobě náklaďáků, kolem kterých se dá omotat slabá gumička. Vločky jsou na knoflíčkách

Stránka s vrtulníkem – vrtulník nese různobarevné balónky, stačí je správně připevnit

Stránka s prolézačkou – oblíbené postrkování kuličkou

Stránka s paletou – tu už asi na stránkách mám, nová je krabička na vodu, kterou jsem přilepila na suchý zip. Naší Moničce chyběla…

K letošnímu svátku jsem přichystala Moničce knížku s číslicemi. Od 1 do 10, aby věděla, že existuje i nula a aby se stránky daly spojit po dvou. To už bude dcery práce, já svoji již odvedla. Tentokrát nebudu stránky popisovat, vše je myslím jasné. Skoro všechno je možné sundat a hrát si s tím. Čtverečky s čísly jsem ponechala s našitým zipem na všech stránkách, vnučka jistě plochu využije na hraní. Procvičit si může nejen počítání a číslice, ale i manipulaci s knoflíčky a barvy, i když ty už bravurně zvládá…

Naše vnučka kouká ráda na pohádky, má své oblíbené hrdiny. Jedním z nich je požárník Sam. Když jsem uviděla v obchodě osušku s touto postavičkou, hned mi blesklo v hlavě, že by to byl dobrý základ na hrací deku. A protože Monička ráda a rychle zachraňuje kdekoho, nevyhýbá se ani léčení různých nemocí nebo spravovaní porouchaných hraček či jiných předmětů, zrecyklovala jsem odložený baťůžek po mých dětech, naplnila různými hasičskými potřebami, aby měla vše po ruce.  V mé sadě nechybí ani hasičské auto s výraznými houkačkami, dvěma různými, a  světýlky a také žlutá dětská přilba. Ale to vše už Ježíšek zabalil.

Osuška je docela veliká, spíše dospělácká. Střed s postavami jsem ponechala v původním stavu, jen jsem ho doplnila helikoptérou, autem a lokomotivou, která veze zvířecí pasažéry.

V horní části jsou různobarevní motýlci, spodní část je našitá, vrchní se podle barev přilepuje ke spodní části. Stromy pod oblohou jsou složené z několika druhů, jak nasvědčují různé druhy listů. Zde je systém podobný jako u motýlků, k našitému se doplňuje správný tvar a barva vrchního.

Spodní část si vynutila větší úpravy. Na velké části pravého okraje byl ohromný anglický nápis, že je na osušce požárník Sam, jako by to nebylo zřejmé. Šlo mi tedy o to, plochu přikrýt a využít pro vytvoření hracích příležitostí.  Strom je plný  látkových lístků různých tvarů, žluté kytičky jsou pouze provléknuty přes knoflíčky. Různobarevné kytičky doplněné stejnou barvou knoflíků jsou doplněny hlavou housenky s barevnými kolečky a ozdobným trávníčkem s tulipány. Na spodní liště jsou číslice, Monička již umí pěkně dlouhou řadu.

Levou spodní část jsem využila na skládaný hořící domeček, aby Sam, stojící nad ním, měl co hasit. Domek je složen ze čtverečků různých barev, vrchní část se podle barev doplní na spodní našitou část. Vedle domu je i postavička Sama, snad ho Monička pozná…

Jak je vidět, všechny části jsou odepínací, princip je povětšinou stejný, doplnit správné tvary a barvy. Spodní části jsou našité, vrchní jsou z dvojité látky k sobě ručně sešité, aby byly pevnější a vydržely odtrhování ze zipu. Všechny spodní přišité části na dece jsou se zipem ostřejším, díly přilepovací mají všechny jemnou část, protože je bude brát Monička do ruky. Lze tedy jednotlivé části přilepovat po celé dece, podle barev nebo tvarů, jak se jí to  bude líbit. Pod osuškou je silný vatelín a ručně přišitá podšívka. Nelemovala jsem, jak bývá zvykem, deka je poměrně silná. Toto řešení mi připadalo lepší.

Na několik nářadí, kde nechybí páčidlo, vysílačka, hasicí přístroj a další drobnosti jsem použila 30 let starý baťůžek. Byl v pořádku, jsem jsem ho vyprala a aby vypadal jako Samův, našila jsem na něj znak jeho sboru. 

Nabízím k prohlédnutí další várku stránek do látkové knížky. Má část tímto končí, hotové stránky předám dceři, která si již připravila obal a stránky spojí. A pak už… Přijde za mnou Ježíšek,  říká naše vnučka, a přinese mi hodně dárečků…

Stonožka s kolečky – jak je vidět z odkrytých, spodní i vrchní díly mají našité zipy, každá barva je tam dvakrát

Stromeček s ptačími budkami – budky jsou dvoubarevné, tmavší odstín je na vstupu do budky. Tu samou barvu má ptáček na křidélku. Na připevnění jsem zvolila patentky, zip by byl příliš velký a zakryl by vstup do budky. Dole je pás trávy, mezi průchodkami bude gumička, na níž navléknu knoflíčky. Ale to až při sešívání stránek k sobě. 

Okénka s číslicemi – pod každou číslicí je příslušný počet knoflíčků

Barevná zmrzlinová dřívka – je jich jen pět, myslela jsem, že je použiji na dvě stránky, ale bohužel, barevné provedení některých dřívek je velmi špatné, ani já jsem nepoznala, o jakou barvu se jedná. Barvit jsem je doma nechtěla, nemám barvy pro děti, zvolila jsem dřívka prodávaná na dětské tvoření. 

Knoflíčková pyramida – knoflíky jsem raději přišila, číslice jsou se suchým zipem. Tuto kartu již vnučka vyzkoušela a překvapilo nás, jak správně rozdělila čtverečky. 

Kočičky – tady jde spíše o oblíbená zvířátka. Sundat lze myšku, sýry, kostru i velkou rybu

Paleta s barvami – cákance barev mají uprostřed dírku, kterou se provléká příslušně zbarvený knoflíček. Štětec manžel zkrátil a dole zaoblil, aby vnučku nezranil. 

Pastelky – v košíčku jsou je tak volně zastrčené pastelky, barevně se shoduje košíček, pastelka i kulička

Spojování tvarů – stejné tvary mají i stejné knoflíčky, pouze u kulatého je schválně malá odlišnost.  Do hnědě kapsičky jsem vložila gumičky, s kterými by měla Monička spojovat stejné tvary. Kovové knoflíčky jsem zvolila záměrně, moc se jí líbí. 

Poznávání tvarů – na látku jsem vyšila obrysy, vrchní díly ozdobila knoflíčky. Připevňují se suchým zipem. 

Dráček – drak má stejně barevná kolečka jako jsou na jednotlivých výsečích v kruhu ozdobeném kopretinou. Připevňovat se mohou na kruh nebo na ocas draka, takové 2 v 1.

Myší prolézačka – myška je přišitá na stužce, díry jsou dost velké, aby mohla prolézat

Koláč s číslicemi – na spodních výsečích jsou číslice, na horních příslušný počet obrázků. 

Naše vnučka si velmi oblíbila látkové stránky, které jsem vytvářela na jaře. Dcera je svázala do několika knih a myslím, že je to  Moniččina nejoblíbenější hračka. Cestovala s ní i do Řecka, hrála s ní i na pláži.

A tak jsem přemýšlela, co bych pro ni mohla vytvořit, trošku podobného, ale přece jiného. Napadlo mě ušít deku, protože se velmi ráda na dece povaluje a hraje si. A protože se jí velmi líbí deka s vyšívanými zvířátky, kterou jsem pro ni šila před rokem, použila jsem všelijaké zbytky látek a ušila podklad deky ze čtverečků. Mají rozměr 5 krát 5 centimetrů a na dece jich je 924. Abych si práci trochu ulehčila, jednotlivé nastříhané čtverečky jsem po řadách nažehlila na vlizelín a pak prošívala na stroji. Ale protože vlizelín není příliš široký, použila jsem dvě šíře a po sešití jednotlivých řad, prostříhání a rozžehlení  jsem nakonec sešila dva díly deky k sobě.

A aby na podkladě vynikly všechny komponenty, našila jsem do jakéhosi čtverce zelenou melírovanou látku, naznačující  trávu. Střed deky jsem nechala volný, předpokládám, že právě zde se Monička uvelebí a bude si hrát. Různobarevné čtverečky doplní barevnost, ta se Moničce moc líbí. Na zateplení jsem použila silný vatelín a spodní stranu jsem ušila z flanelu, aby  bylo vše příjemné teplé.

Na deku jsem přišila všechny velké objekty. Kdyby s nimi mohla vnučka manipulovat, asi by to pak nikdo nedal dohromady. A tak napevno jsem přišila perníkový domeček, dva stromy ovocné, dva listnaté, jezírko, kurník, králíkárnu, stáj a plůtek s hrníčky. Vše ostatní se dá z deky sundat, přemísťovat, ovoce česat, lístky mohou padat, lze zalévat kytičky.

Všechny věci a zvířátka  jsem ušila ze dvou vrstev filcu. Na spodní stranu jsem našila suchý zip, vrchní stranu jsem potom dozdobila přišitím nebo vyšitím ozdobných částí. Dva díly jednoho kusu mají výhodu v tom, že není na vrchní straně vidět přišití suchého zipu a ještě větší význam má to, že motivky jsou silnější a tím více odolné ne příliš šetrné dětské manipulaci.

A nyní fotky hrací deky. Popíši, tak jako jsem to udělala u látkových stránek, jednotlivé mé postupy, jaký jsem měla záměr, třeba to nějaké mamince pomůže, jestli  se rozhodne vytvořit něco podobného. Lze samozřejmě použít i jednotlivé části na látkovou knihu.

Celkový pohled na deku

Deka začíná domkem, z kterého jsem přišitím různých perníkových srdcí vytvořila domeček perníkový. Okénka mají otevírací okenice a pod nimi jsou kytičky. Na hrušni rostou různobarevné hrušky, kurník má okénko a žebřík pro slepice. Před domečkem vede chodníček ke psí boudě,  kočka sedí u domu, tak jak to často bývá. U kurníku je ošatka na vajíčka. Ta se dají nalepit na povrch, ale i vložit dovnitř. Před kurníkem jsou tři kuřátka zobající zrní z krmítka,  slepice po levé straně spásá zelený jetýlek, slepice vpravo hlídá kuřata.

Na této části je vidět třešeň, ovoce jsem uháčkovala a pták si na nich pochutnává. Jinak je zde celý záběr na slepičky s kuřátky, mimochodem nejoblíbenější zvířátka naší vnučky. Chodí se na ně dívat několikrát za den.

Vedle třešně je králíkárna plná kotců s králíčky. Pletivo je volné, zvířátka lze vyndat, nakrmit a zase vrátit zpátky. Před budovou jsou zase trochu jiní králíci, ti mají před sebou mrkvičky. Za nimi je soví strom, sovy jsou na listech i na stromě. Opět oblíbené zvíře, nemohlo chybět…

Před stromem se pasou ovečky. Stáj má otevírací okénka, je v ní hlava koně, velký kůň i oslík se pohybují venku. Motýlek má jednotlivé části odepínací, dá se libovolně pozměňovat jeho výzdoba.

V pravém spodním rohu je rybníček s doutníky, rybami, kytičkami navléknutými na knoflíky a plujícími husičkami. Na ně dohlíží bílá husa s mašličkou. Konev může sloužit na zalévání, vrchní okraj není sešitý.

Na louce s kytičkami a jetelem se pase kravička. Kytka s medvídkem je ze tří částí, dá se rozložit a opět složit.

Prasátka se také ráda napasou, to vpředu má ocásek přišitý jen z jedné strany, může se namotávat na knoflík. A ježek, typické zvíře v zahradách, na sobě nese jablíčka, i když víme, že ježek by je nejedl. Ale na obrázcích ježka bez ovoce téměř neuvidíte, tudíž je i na mé dece. Navíc jdou jablíčka sundat a třeba připevnit na některý strom.

Strom má lístečky s kvítky, motýl se dá poskládat jinak, vše se dá sundat. U plůtku se sušícími se nádobami sedí domácí kočka, vedle ní je psík, který má před sebou boudu.

A ještě jeden pohled

Jak jste jistě poznali, zvířátka jsou rozložená do celé dece, je to jakýsi dvůr ve tvaru čtverce.  Vybírala jsem známá zvířata, některá se Moničce obzvlášť líbí, ta dostala větší prostor. Kompozici doplnily různé kytičky, šité i háčkované, v různém provedení, tak jak to bývá v přírodě. I zvířátka jsou různá, některá se liší pouze ozdobným knoflíčkem, jiná tvarem nebo alespoň barvou kožíšku. Na velikost jednotlivých druhů jsem nebrala zřetel, myslím, že to není pro dvouleté děcko to hlavní. A také musím souhlasit s jednou paní, která na facebooku, kam nadšená dcera z deky vložila  fotku, že je toho na ní hodně a že to může vnučce vadit. Je toho moc, ale na druhou stranu předpokládám, že dcera může některé věci odlepit, obměňovat podle toho, jak se to bude Moničce jevit, deku jí přizpůsobit. Ono nejde na ní dát jen pár věcí a zbytek doplnit později, až holčička povyroste. V tomto stavu se na ni nedá přišít nic,  bylo by to vidět na druhé straně, ale hlavně  je dost silná, šití na stroji by bylo složité,  a přišívat něco v ruce je téměř nemožné. Všechny nebo alespoň část předmětů sundavám před složením deky a ukládám je do malého kufříku, který bude její součástí.

Myslím, že deka vydrží Moničce mnoho let. Je možné ji postupně doplnit za jiná zvířata nebo pozměnit i její motiv, lze vytvořit z domácího dvora zoologickou zahradu nebo na přišité zipy přidat lesík či zahradu nebo něco úplně jiného.  Ale základ je prostě daný, můžeme nyní vyměnit zvířata nebo doplňky, ale něco přidávat již nebude možné. A moc mě těší, že na facebooku byly všechny ohlasy kladné, tak snad se mi to povedlo a Monička bude také spokojená. Každý týden jsem jí dávala na hraní vše, co jsem právě ušila. Zvířátka poznala okamžitě, vydržela si s nimi hrát dlouhou dobu. Celé mé dílo uvidí až pod stromečkem…

Čištění zoubků podruhé – Moničce se čištění zoubků přestává líbit, tak jsem vytvořila novou stránku. Snad holčička pomůže, její usměvavé zoubky se naší holčičce moc líbí. A nechybí kartáček, zubní pasta, poličky, kam si lze i některé věci schovat. Vše je připevněno suchým zipem, lze si s holčičkou i dalšími věcmi hrát. 

Pexeso – nemyslím, že by vnučka mohla hrát klasické pexeso a soutěžit s maminkou, kdo najde víc stejných obrázků. Ona ji za pár let určitě porazí, tak jako děti v této hře většinou vyhrávají, ale nyní jsem předpokládala, že by mohla najít dvě stejná zvířátka, kytičky či mašličky. Popřípadě je srovnat do řádky, pod čtverečky jsou pásy suchého zipu, kam se jednotlivé motivky dají přilepit. 

Jak jsem slíbila, plním. Vytvořila jsem dvě nové stránky.

Kočičí čisté zoubky – konečně má naše malá zoubek a jak opakuje vše po mamince, také si ho chce čistit. A tak kočička pomůže Moničce zvládnout tento proces. Všechny předměty se dají vzít do ruky a posunout, kam je libo. Tlamička je částečně otevřená, aby mohla vnučka krásně k zoubkům.

Ptáček s balonky – balonky i ptáček jdou přemístit podle chuti a nabízejí mnoho možnosti zábavy.