Jak jsem tak ponořená do šití potravin, mám kolem sebe plno látek, střihů, ozdob, bavlnek a různých nezbytných pomůcek, napadlo mě vytvořit pro Moničku dort k druhým narozeninám. Již zítra nastane ten úžasný den a věřím, že si ho holčina hezky užije. A také věřím, že si s dortíkem bude ráda hrát, tak jako ostatně i s jinými mými výtvory pomocí jehly a nitě. Dortík se smetanou a ovocem upeče maminka…
Tuto kategorii jsem pojala jako skládačku. Vše je ušito samostatně a bude jen na Moničce, jak si to na jednotlivé pečivo naskládá. Připadalo mi to lepší, než přímo jednotlivé ingredience našít třeba na oválek chlebíčku nebo výseč pizzy. Vždyť je to hračka, tak ať si hraje a sama rozhodne, co její zvířátka a panenky budou jíst-:)
Před toustík jsem poskládala jeho náplň. Nová jsou na této fotce jednotlivá kolečka salámu, vajíček a plátky šunky. Uzeninu a vajíčka nafotím později, nemám ještě vše pohromadě…
Jediné, co Monička jí s chutí, je ovoce. Jinak se jídlem příliš nezabývá, z jejího pohledu ji zdržuje od důležitějších činností. Nyní s oblibou říká, „mám práci“ a „hotovo, konec“. Jídlo je u ní až na samotném konci zájmu, snad se to zlepší…
A tak jsem si vskutku dala záležet, aby její oblíbená strava vypadala pěkně. Krásně všechny druhy pozná a jsem tomu ráda. Snad je poznáte i vy, ale raději přidám nápovědu-:)
Vlevo jsou plátky kivi, vedle půl kolečka melounů, plátky citronů a pomerančů, jablíček a hrušek. Pod kivi leží měsíčky mandarinek, vedle celé plody jahůdek a řezy citronů. Následují plátky ananasu a celé banány i s jednotlivými kolečky.
Jak vidíte z fotek, zeleniny mám poměrně hodně. Několik druhů jsem ponechala vcelku, většinu jsem ale nakrájela, aby se s ní lépe Moničce vařilo. Do hrnců nedáváme přece celé kusy, tedy většinou…
Nejdůležitější je mrkev, proto je taky mezi těmi druhy, které jsou v původním tvaru. Tu dává králíčkům, pórek zase s maminkou do polévky.
Na první fotce vidíte, při troše fantazie, celý pórek a pod ním nakrájené pórkové plátky. Vedle pórku jsou kolečka mrkve. Následují plátky a kroužky cibule, hráškové lusky, nakrájené fazolky a za nimi plátky oliv, černé a zelené s papričkou. Ty má rád její tatínek, tak nemůžou chybět…
Na druhé fotce vlevo trůní dvě dýně, vedle nich celé sladkokyselé okurky. Před dýněmi vidíme plátky rajčat, vedle potom kolečka okurky. Vzadu a na pravé straně různé druhy salátů. Uprostřed jsou naskládané paprikové kroužky a malé ředkvičky.
Sýrů jsem nevytvořila hodně, ale ty základní zde jsou. Větší dílky i menší, které lze pak použít na přípravu různých pokrmů. I při tvorbě potravin jsem se řídila tím, že je to hračka, s kterou si má vnučka hrát, tudíž jednotlivé části lze použít při vaření a seskládat z nich jídla. Jen málo věcí má konečnou úpravu, většina jde použít jako klasicky koupené přísady k vaření. Výjimku tvoří dorty, ty jsem si netroufla nechat jako polotovar, jsou tudíž již hotové.
A jaké sýry nabízím? Plátkový ementál a eidam, větší do toustů, menší na chleba nebo na chlebíčky. Uprostřed je rokfór, tedy naše dobrá známá niva, výseč a pak dva plátky. Na levém okraji jsou dvě výseče jakéhosi sýru, pojmenujte si ho dle své fantazie, před pravou výsečí jsou jednotlivé plátky. A úplně vlevo dole jsou dva trojúhelníčky sýru se šunkou. 
Myslím, že při troše fantazie poznáte, jaké druhy těstovin jsem stvořila. Pro ty, kteří si nejsou jistí, tedy ne že by neznali, ale z mých výtvorů nepoznají, přidám názvy…
Ravioly- plněné čtverečky a trojúhelníčky, farfalle – motýlci, cannelloni – trubičky na plnění, taglitelle – široké nudle, plněné taštičky
Jelikož Ježíšek přinesl naší vnučce dětskou kuchyňku, ale nestihl dodat potraviny, musím to nyní napravit. U kuchyňky bylo jakési vybavení, ale plastové, tedy ne moc pěkné. Monička vaří skoro každý den, tak jsem usoudila, že doplním sortiment, aby se mohla vyřádit a nakrmit všechna zvířátka a panenky.
Postupně budu fotit a vkládat své výtvory. Usoudila jsem, že bude nejlepší, když nabídnu ke zkouknutí jednotlivé ušité výrobky a potraviny seřazené podle druhu, aby to bylo trošku přehledné. Skoro všechno jsem šila v ruce, na stroji se z filcu špatně šije, on se všelijak kroutí a šít tyto malé věci je dost obtížné. Začínám dortíky, mám připravené i ovoce, zeleninu, přílohy, maso i uzeniny, pečivo i omáčky, ale myslím, že tyto druhy nejsou ještě kompletní, stále mě napadají nové věci. Tudíž budu vkládat později…
Jako první budou tedy dortíky. Na první fotce jsou dortíky malinové a s jahůdkami. Na druhé jsou další ovocné dorty – třešňový, banánový a mandarinkový. A na třetí je řez borůvkový, s kivi a vanilkový s čokoládou.
A přidám ještě tři rolády – vanilkovou s jahodovou marmeládou, roládu banánovou s vanilkovým a čokoládovým krémem a čokoládovou roládu s krémem karamelovým. 
Kdysi dávno jsem tyto postavičky dělala s dětmi, předlohy byly v Praktické ženě. Tenkrát jsme měly k dispozici pouze barevný papír. Letos jsem se do nich pustila ve stylu mého tvoření z filcu. Jak jsem byla rozjetá z knížek a hrací deky, zkusila jsem i postavičky.
Jistě poznáte, které jsem vybrala. Mám kluka a holku, šaška a listonoše, řezníka, hajného a bubeníka, anděla, čerta a Mikuláše. 
Naše vnučka si velmi oblíbila látkové stránky, které jsem vytvářela na jaře. Dcera je svázala do několika knih a myslím, že je to Moniččina nejoblíbenější hračka. Cestovala s ní i do Řecka, hrála s ní i na pláži.
A tak jsem přemýšlela, co bych pro ni mohla vytvořit, trošku podobného, ale přece jiného. Napadlo mě ušít deku, protože se velmi ráda na dece povaluje a hraje si. A protože se jí velmi líbí deka s vyšívanými zvířátky, kterou jsem pro ni šila před rokem, použila jsem všelijaké zbytky látek a ušila podklad deky ze čtverečků. Mají rozměr 5 krát 5 centimetrů a na dece jich je 924. Abych si práci trochu ulehčila, jednotlivé nastříhané čtverečky jsem po řadách nažehlila na vlizelín a pak prošívala na stroji. Ale protože vlizelín není příliš široký, použila jsem dvě šíře a po sešití jednotlivých řad, prostříhání a rozžehlení jsem nakonec sešila dva díly deky k sobě.
A aby na podkladě vynikly všechny komponenty, našila jsem do jakéhosi čtverce zelenou melírovanou látku, naznačující trávu. Střed deky jsem nechala volný, předpokládám, že právě zde se Monička uvelebí a bude si hrát. Různobarevné čtverečky doplní barevnost, ta se Moničce moc líbí. Na zateplení jsem použila silný vatelín a spodní stranu jsem ušila z flanelu, aby bylo vše příjemné teplé.
Na deku jsem přišila všechny velké objekty. Kdyby s nimi mohla vnučka manipulovat, asi by to pak nikdo nedal dohromady. A tak napevno jsem přišila perníkový domeček, dva stromy ovocné, dva listnaté, jezírko, kurník, králíkárnu, stáj a plůtek s hrníčky. Vše ostatní se dá z deky sundat, přemísťovat, ovoce česat, lístky mohou padat, lze zalévat kytičky.
Všechny věci a zvířátka jsem ušila ze dvou vrstev filcu. Na spodní stranu jsem našila suchý zip, vrchní stranu jsem potom dozdobila přišitím nebo vyšitím ozdobných částí. Dva díly jednoho kusu mají výhodu v tom, že není na vrchní straně vidět přišití suchého zipu a ještě větší význam má to, že motivky jsou silnější a tím více odolné ne příliš šetrné dětské manipulaci.
A nyní fotky hrací deky. Popíši, tak jako jsem to udělala u látkových stránek, jednotlivé mé postupy, jaký jsem měla záměr, třeba to nějaké mamince pomůže, jestli se rozhodne vytvořit něco podobného. Lze samozřejmě použít i jednotlivé části na látkovou knihu.
Celkový pohled na deku
Deka začíná domkem, z kterého jsem přišitím různých perníkových srdcí vytvořila domeček perníkový. Okénka mají otevírací okenice a pod nimi jsou kytičky. Na hrušni rostou různobarevné hrušky, kurník má okénko a žebřík pro slepice. Před domečkem vede chodníček ke psí boudě, kočka sedí u domu, tak jak to často bývá. U kurníku je ošatka na vajíčka. Ta se dají nalepit na povrch, ale i vložit dovnitř. Před kurníkem jsou tři kuřátka zobající zrní z krmítka, slepice po levé straně spásá zelený jetýlek, slepice vpravo hlídá kuřata.
Na této části je vidět třešeň, ovoce jsem uháčkovala a pták si na nich pochutnává. Jinak je zde celý záběr na slepičky s kuřátky, mimochodem nejoblíbenější zvířátka naší vnučky. Chodí se na ně dívat několikrát za den.
Vedle třešně je králíkárna plná kotců s králíčky. Pletivo je volné, zvířátka lze vyndat, nakrmit a zase vrátit zpátky. Před budovou jsou zase trochu jiní králíci, ti mají před sebou mrkvičky. Za nimi je soví strom, sovy jsou na listech i na stromě. Opět oblíbené zvíře, nemohlo chybět…
Před stromem se pasou ovečky. Stáj má otevírací okénka, je v ní hlava koně, velký kůň i oslík se pohybují venku. Motýlek má jednotlivé části odepínací, dá se libovolně pozměňovat jeho výzdoba.
V pravém spodním rohu je rybníček s doutníky, rybami, kytičkami navléknutými na knoflíky a plujícími husičkami. Na ně dohlíží bílá husa s mašličkou. Konev může sloužit na zalévání, vrchní okraj není sešitý.
Na louce s kytičkami a jetelem se pase kravička. Kytka s medvídkem je ze tří částí, dá se rozložit a opět složit.
Prasátka se také ráda napasou, to vpředu má ocásek přišitý jen z jedné strany, může se namotávat na knoflík. A ježek, typické zvíře v zahradách, na sobě nese jablíčka, i když víme, že ježek by je nejedl. Ale na obrázcích ježka bez ovoce téměř neuvidíte, tudíž je i na mé dece. Navíc jdou jablíčka sundat a třeba připevnit na některý strom.
Strom má lístečky s kvítky, motýl se dá poskládat jinak, vše se dá sundat. U plůtku se sušícími se nádobami sedí domácí kočka, vedle ní je psík, který má před sebou boudu.
A ještě jeden pohled
Jak jste jistě poznali, zvířátka jsou rozložená do celé dece, je to jakýsi dvůr ve tvaru čtverce. Vybírala jsem známá zvířata, některá se Moničce obzvlášť líbí, ta dostala větší prostor. Kompozici doplnily různé kytičky, šité i háčkované, v různém provedení, tak jak to bývá v přírodě. I zvířátka jsou různá, některá se liší pouze ozdobným knoflíčkem, jiná tvarem nebo alespoň barvou kožíšku. Na velikost jednotlivých druhů jsem nebrala zřetel, myslím, že to není pro dvouleté děcko to hlavní. A také musím souhlasit s jednou paní, která na facebooku, kam nadšená dcera z deky vložila fotku, že je toho na ní hodně a že to může vnučce vadit. Je toho moc, ale na druhou stranu předpokládám, že dcera může některé věci odlepit, obměňovat podle toho, jak se to bude Moničce jevit, deku jí přizpůsobit. Ono nejde na ní dát jen pár věcí a zbytek doplnit později, až holčička povyroste. V tomto stavu se na ni nedá přišít nic, bylo by to vidět na druhé straně, ale hlavně je dost silná, šití na stroji by bylo složité, a přišívat něco v ruce je téměř nemožné. Všechny nebo alespoň část předmětů sundavám před složením deky a ukládám je do malého kufříku, který bude její součástí.
Myslím, že deka vydrží Moničce mnoho let. Je možné ji postupně doplnit za jiná zvířata nebo pozměnit i její motiv, lze vytvořit z domácího dvora zoologickou zahradu nebo na přišité zipy přidat lesík či zahradu nebo něco úplně jiného. Ale základ je prostě daný, můžeme nyní vyměnit zvířata nebo doplňky, ale něco přidávat již nebude možné. A moc mě těší, že na facebooku byly všechny ohlasy kladné, tak snad se mi to povedlo a Monička bude také spokojená. Každý týden jsem jí dávala na hraní vše, co jsem právě ušila. Zvířátka poznala okamžitě, vydržela si s nimi hrát dlouhou dobu. Celé mé dílo uvidí až pod stromečkem…
Čištění zoubků podruhé – Moničce se čištění zoubků přestává líbit, tak jsem vytvořila novou stránku. Snad holčička pomůže, její usměvavé zoubky se naší holčičce moc líbí. A nechybí kartáček, zubní pasta, poličky, kam si lze i některé věci schovat. Vše je připevněno suchým zipem, lze si s holčičkou i dalšími věcmi hrát. 
Pexeso – nemyslím, že by vnučka mohla hrát klasické pexeso a soutěžit s maminkou, kdo najde víc stejných obrázků. Ona ji za pár let určitě porazí, tak jako děti v této hře většinou vyhrávají, ale nyní jsem předpokládala, že by mohla najít dvě stejná zvířátka, kytičky či mašličky. Popřípadě je srovnat do řádky, pod čtverečky jsou pásy suchého zipu, kam se jednotlivé motivky dají přilepit. 